Konference: 2010 XXXIV. Brněnské onkologické dny a XXIV. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Radioterapie
Téma: Role radiologického asistenta u vyšeřovacích a léčebných postupů
Číslo abstraktu: 172
Autoři: Monika Velichová; Dis. Iva Křivánková
Prenatální období je vývoj plodu v matčině těle a končí porodem. Trvá obvykle 39 až 41 týdnů.
Ranné dětství je od narození do 3 let. Novorozenec - do 1 měsíce, kojenec do 1 roku a batole do ukončení 3 let.
Věk od 4 do 6 let je věk předškolní.
Mladší školní věk pokračuje do 12 let, poté následuje dospívání, kam zahrnujeme pubertu, věkové rozmezí od 11 do 15 let a adolescenci trvající do 20 let.
Nejdelší období ontogenetického vývoje je dospělost, trvá od 20 do 65 let. Poslední skupina - stáří - lidé ve věku nad 65 let.
Na našem oddělení vyšetřujeme pacienty všech
věkových skupin.
Ve statistice jsme se zaměřily na děti od
narození do 18 let. V další části přednášky se budeme věnovat dětem
od 0 do 6 let.
První graf uvedený v prezentované přednášce
ukazuje celkový počet dětí vyšetřených na našem oddělení na PET a
PET/CT MOÚ. V grafu jsou zaznamenány všechny onkologické diagnózy,
které se vyskytly u nás vyšetřených dětí. Největší počet dětí bylo
s diagnózou Hodgkinova nemoc, dále zhoubný novotvar kosti a kloubní
chrupavky a skoro ve stejném počtu zhoubný novotvar varlete a
Ne-Hodgkinův lymfom.
Na následujícím grafu jsou nejčastěji se
vyskytující onkologické diagnózy rozděleny do skupin podle věku
dětí. Dětí od 0 do 3 let bylo 99, nejčastěji se vyskytující
diagnózou je zhoubný novotvar kosti, a to v 6 případech a zhoubný
novotvar měkké tkáně v 5 případech.
Dětí ve věku od 3 do 6 let bylo celkem 100 a
nejčastěji se vyskytující diagnózou je Hodgkinova nemoc, a to u 11
dětí a zhoubný novotvar kosti u 10. Z věkové skupiny od 6 do 18 let
jsme vyšetřili celkem 627 dětí. V nejvyšším počtu 162 dětí byla
zastoupena diagnóza Hodgkinova nemoc a zhoubný novotvar varlete u
43 pacientů.
V posledním grafu vidíme zastoupení ostatních
diagnóz, kromě onkologických a neurologických. Nejčastěji se
vyskytovaly novotvary nejistého nebo neznámého chování a zvětšené
mízní uzliny.
Pozitronová emisní tomografie je jednou z
nejmodernějších diagnostických metod v nukleární medicíně. Tato
metoda umožňuje zobrazit distribuci radiofarmak značených
pozitronovými zářiči v organizmu.
Principem PET je biodistribuce intravenozně
podaného beta zářiče, který je připravován v cyklotronu.
Nejpoužívanějším radiofarmakem je 18FDG neboli
18 fluordeoxy-glukóza s poločasem rozpadu 110 minut. Ukázalo se, že
FDG dosahuje vysokého kontrastu ve zhoubných nádorech vůči krevnímu
a tkáňovému pozadí.
Glukóza značená 18Fluorem je transportována do
tkání a vstupuje do buněk shodnými mechanismy jako glukóza, není
však dále metabolizována, ale jen akumulována.
Počítačová tomografie nám poskytuje anatomickou
informaci o vyšetřovaných orgánech a tkáních.
Výhodou kombinovaného PET/CT vyšetření je
spojení funkčních a anatomických informací. Pomocí počítače lze
provést fúzi obrazů z obou modalit (PET i CT) a lze přesně určit,
ve které anatomické struktuře se nachází patologické ložisko se
zvýšenou metabolickou aktivitou.
Na našem oddělení máme PET kameru firmy Siemens
a také PET/CT Siemens Biograf 64.
V další části přednášky se budeme věnovat
přípravě a průběhu vlastního vyšetření. Zaměříme se na děti do 6
let a zvláštnosti při jejich vyšetřování.
Kvůli psychické pohodě dětí, klidnému průběhu
vyšetření a dostatečné kvalitě informací získaných pro co nejlepší
vyhodnocení vyšetření, se některé malé děti na PET vyšetřují v
celkové anestezii. Zhodnocení stavu a zralosti dítěte provádí
objednávají lékař a sestra z dětské nemocnice.
Při objednávání dětských pacientů tedy kromě
běžných údajů, jako jsou nacionále pacienta, diagnóza, výška a
váha, kontakt na rodiče nebo objednávající oddělení, je potřeba
nahlásit nutnost provedení vyšetření v celkové anestézii.
Spolupráce s Dětskou nemocnicí je dlouholetá a bezproblémová, takže
objednávající sestra zajistí na daný termín řádnou přípravu
pacienta a doprovod lékaře a sestry z ARO, včetně zajištění dopravy
sanitou rychlé záchranné služby.
Všechny pacienty vyšetřované na PET 2 dny před
termínem vyšetření obvoláváme, upřesňujeme čas vyšetření a
opakujeme přípravu k vyšetření a zdůrazňujeme nutnost jejího
dodržení. V případě dětí kontaktujeme rodiče nebo lůžkové oddělení
Dětské nemocnice. Při příchodu pacienta na naše oddělení
kontrolujeme správnost a úplnost údajů na žádance, ověříme dodržení
pokynů týkajících se přípravy k vyšetření. U vyšetření prováděných
v celkové anestézii je nutno dohlédnout, aby pacient byl nalačno,
včetně jakýchkoliv tekutin. Rodič nebo zákonný zástupce dítěte
podepíše informovaný souhlas. Z Dětské nemocnice je k žádance
přiložen výsledek ranního odběru krve s aktuální hodnotou
glykémie.
Připravíme si aplikační místo a všechny potřebné
pomůcky k intravenózní aplikaci radiofarmaka. Podle váhy pacienta
vypočítáme množství 18FDG potřebné k vyšetření. Specifickou
aktivitu radiofarmka vypočítáme podle váhy pacienta a faktoru v
tabulce schválené Evropskou Asociací Nukleární Medicíny. Přepočet
provádíme kvůli snížení radiační zátěže dětských pacientů na
minimum.
Do zajištěného žilního vstupu lékař naaplikuje
18 FDG. Po aplikaci následuje 60 minutová kumulace v připravené
kabince pod kontrolou lékaře ARO. Po dostatečné kumulaci sestra a
lékař ARO připraví potřebné pomůcky k celkové anestézii.
Následuje:
- zaintubování pacienta, připojení na narkotizační přístroj
- provedení vyšetření v celkové anestézii za neustálé kontroly ARO
Po skončení vyšetření lékař ARO ukončí
anestézii, s pacientem přechází zpět do kabinky. Odvoz z oddělení
je zajištěn sanitou rychlé záchranné služby.
Závěrem
Počítačová tomografie a Magnetická rezonance nám
poskytuje anatomickou informaci o vyšetřovaných orgánech a tkáních,
oproti tomu PET správně určí biologickou povahu tumoru. V 94%
případů odliší maligní lézi od benigní, tudíž je pro diferenciální
diagnostiku, či posouzení odezvy na léčbu vhodné kombinace všech
dostupných diagnostických metod. Součástí prezentované přednášky
bude obrazová dokumentace u nás vyšetřených dětských
pacientů.
Datum přednesení příspěvku: 23. 4. 2010