Konference: 2006 XIII. Jihočeské onkologické dny
Kategorie: Zhoubné nádory prsu
Téma: Postery
Číslo abstraktu: 041
Autoři: Jiří Vrba; MUDr. Milan Brychta; Doc.MUDr. Martina Kubecová, Ph.D.; MUDr. Miloslav Ambruš; MUDr. Eva Kindlová; MUDr. Ludmila Loukotková; MUDr. Alena Pumprlová, DrSc.; MUDr. Markéta Šejdová
Autoři zpracovali soubor pacientek,
léčených v letech 1997-2000 adjuvantní hormonoterapií Tamoxifenem.
Z celkového počtu 736 pacientek bylo vybráno 243 pacientek, které
splňovaly následující kritéria : 1. postmenopausální
pacientky,
2. samostatná adjuvantní hormonoterapie Tamoxifenem, 3. hormondependentní nádorové onemocnění, 4. zahájení hormonoterapie nejpozději k 31. 8. 2000.
Plánovanou pětiletou adjuvantní hormonoterapii dokončilo 111 pacientek (46 %), 132 (54 %) léčbu předčasně ukončilo. Důvody předčasného ukončení adjuvantní hormonoterapie byly: u 28 žen (21 %) gynekologické komplikace nemaligní změny endometria, u 11 žen (8 %) cévní komplikace hluboká žilní tromboza nebo tromboflebitida, u 13 žen (10 %) intolerance léčby. U 73 žen (56 %) byla léčba ukončena pro recidivu či diseminaci onemocnění a u 7 žen (5 %) pro výskyt kontralaterálního karcinomu. V souboru nebyl zaznamenám výskyt karcinomu těla děložního (maligní změny endometria). Celkový výskyt nežádoucích vedlejších účinků byl v souboru vyšší nemaligní změny endometria se celkem vyskytly u 31 pacientek a cévní komplikace u 12 pacientek. Ke změně léčby nedošlo u všech pacientek pro negativní postoj zdravotní pojišťovny k této změně.
V práci jsou zpracovány křivky frekvence výskytu všech komplikací, které vedly k předčasnému ukončení léčby z časového hlediska v průběhu léčby tamoxifenem.
Závěr: tamoxifen ustupuje ze své pozice zlatého standardu v adjuvantní hormonoterapii karcinomu prsu u postmenopausálních žen. Zůstává standardem u nerizikových skupin pacientek. Při intoleranci léčby a gynekologických komplikacích je nahrazen inhibitory aromatáz. U rizikových skupin pacientek (pN pozitivní , HER pozitivní, pT 3 a větší pT2 ( ≥ 3 cm) a u komorbidních pacientek trombembolická choroba jsou zlatým standardem inhibitory aromatáz.
2. samostatná adjuvantní hormonoterapie Tamoxifenem, 3. hormondependentní nádorové onemocnění, 4. zahájení hormonoterapie nejpozději k 31. 8. 2000.
Plánovanou pětiletou adjuvantní hormonoterapii dokončilo 111 pacientek (46 %), 132 (54 %) léčbu předčasně ukončilo. Důvody předčasného ukončení adjuvantní hormonoterapie byly: u 28 žen (21 %) gynekologické komplikace nemaligní změny endometria, u 11 žen (8 %) cévní komplikace hluboká žilní tromboza nebo tromboflebitida, u 13 žen (10 %) intolerance léčby. U 73 žen (56 %) byla léčba ukončena pro recidivu či diseminaci onemocnění a u 7 žen (5 %) pro výskyt kontralaterálního karcinomu. V souboru nebyl zaznamenám výskyt karcinomu těla děložního (maligní změny endometria). Celkový výskyt nežádoucích vedlejších účinků byl v souboru vyšší nemaligní změny endometria se celkem vyskytly u 31 pacientek a cévní komplikace u 12 pacientek. Ke změně léčby nedošlo u všech pacientek pro negativní postoj zdravotní pojišťovny k této změně.
V práci jsou zpracovány křivky frekvence výskytu všech komplikací, které vedly k předčasnému ukončení léčby z časového hlediska v průběhu léčby tamoxifenem.
Závěr: tamoxifen ustupuje ze své pozice zlatého standardu v adjuvantní hormonoterapii karcinomu prsu u postmenopausálních žen. Zůstává standardem u nerizikových skupin pacientek. Při intoleranci léčby a gynekologických komplikacích je nahrazen inhibitory aromatáz. U rizikových skupin pacientek (pN pozitivní , HER pozitivní, pT 3 a větší pT2 ( ≥ 3 cm) a u komorbidních pacientek trombembolická choroba jsou zlatým standardem inhibitory aromatáz.
Prezentace
Datum přednesení příspěvku: 21. 10. 2006
