SOUČASNÝ STAV LÉČBY ANAPLASTICKÝCH GLIOMŮ V ČR

Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: zhoubné nádory mozku a CNS

Téma: XXIV. Nádory nervového systému

Číslo abstraktu: XXIV/ 334

Autoři: Mgr. Denisa Malúšková; MUDr. Martin Bláha, Ph.D.; MUDr. David Štěpánek; Prof. MUDr. Radim Jančálek, Ph.D., MBA; MUDr. Radim Brabec; MUDr. Martin Bolcha; MUDr. Tomáš Hrbáč; MUDr. Ing. Eduard Neuman, Ph.D.; MUDr. Filip Kramář; MUDr. Ondřej Kalita, Ph.D.; Mgr. Jana Strenková; MUDr. Patrik Jurek

Východiska:

 Anaplastické gliomy WHO grade III tvoří 6–10 % všech gliomů. Jde o velmi heterogenní skupinu nádorů s rozdílnou prognózou a odpovědí na léčbu. Léčebné výsledky všech anaplastických gliomů jsou stále velmi neuspokojivé, což je důvodem pokračujícího hledání nových léčebných postupů a časté aplikace off -label terapie.

Materiál a metody:

Cílem je zhodnotit výsledky léčby gliálních nádorů WHO grade III v ČR. Hodnocení bylo provedeno na vzorku pacientů získaném z registru gliálních nádorů DoIT. Ve spolupráci se správcem registru z IBA MU Brno byla zpracována dostupná data pacientů, u kterých byl nádor diagnostikován po 18. roku života od 1. 1. 2007 do 31. 11. 2012. Pro analýzu bylo vybráno 226 pacientů léčených v 10 centrech.

Výsledky:

Ke statistickému zpracování byly k dispozici údaje od 226 pacientů s diagnózou gliomu WHO grade III z 10 center. Analýzou nebyl prokázán prognostický vliv pohlaví, naopak byl prokázán pozitivní efekt věku pacienta, oligodendrogliální komponenty nádoru (medián přežití 45,3 měsíce), velikosti resekce (medián přežití 33,1 měsíce), chemoradioterapie nad pouhou radioterapií (medián přežití 43,7 vs. 12,4 měsíce) a nakonec pozitivní synergický efekt kombinace maximální resekce a chemoradioterapie na celkové přežití (medián přežití 36 měsíců). Ve všech centrech byl temozolomid využíván jako chemoterapeutikum první volby; PCV byla v první linii chemoterapie anaplastických oligogliomů použita jen jednou. Ze závěru také vyplynulo, že předpokladem pro zavedení „individualizované terapie“ gliomů WHO grade III je implantace cytogenetického vyšetření prognostických markérů (MGMT, 1p/ 19q, IDH, ATRX) do standardní laboratorní diagnostiky.

Závěr:

 Prakticky všechna komplexní onkologická centra si vytvořila své interdisciplinární neuroonkologické týmy, které se podílejí na stanovování celkové strategie léčby gliomů WHO grade III. Chirurgická a onkologická terapie je od sebe neoddělitelná, proto by měla být definována „celková léčebná strategie anaplastických gliomů“. Vstup cytogenetických a molekulárně genetických vyšetření umožnil odhalit řadu genetických aberací, které mají jak prediktivní, tak prognostický význam. Nutno mít stále na paměti, že nádory jsou těmito aberacemi determinovány a jediné proměnné jsou právě radikalita operace a stanovení kombinace chemoterapie a radioterapie.

Datum přednesení příspěvku: 10. 4. 2015