Konference: 2011 2. pražské mezioborové onkologické kolokvium
Kategorie: Kolorektální karcinom
Téma: Prezentace
Číslo abstraktu: 040
Autoři: prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc.
Úvod
Chirurgická resekce, doplněná o adjuvantní chemoterapii, je léčebnou metodou volby, která umožňuje 5tileté přežití 50-60% u nemocných s jaterními metastázami kolorektálního karcinomu. Nemocný, u kterého jaterní resekce R0 není provedena, přežívá bez léčby v průměru 4-6 měsíců, s paliativní chemoterapií s použitím biologické léčby dosahuje medián 11-12 měsíců.
Nehledě k tomu, že jaterní resekce není standardizována a některé aspekty jejího provedení závisejí na konkrétním chirurgickém pracovišti, za kontraindikace resekčního výkonu se považuje následující:
Metodika a výsledky
V současné době perioperační mortalita po velkých jaterních resekcích nepřevyšuje u nemocných bez známek fibrotické - cirhotické jaterní přestavby 1-3%. Problémem je nízká resekabilita jater u těchto nemocných, která nepřevyšuje 20%. Zůstává tak intenzivní snaha, především v poslední dekádě, toto nízké procento resekability zvýšit. Cílem je původně neresekabilní nález změnit na resekabilní. Toho lze dosáhnout některými metodami dowstagingu, lépe downsizingu. O prvních zkušenostech s podáním systémové chemoterapie u těchto 330 primárně neresekabilních nemocných informoval H. Bismuth v roce 1996: u 53 z nich se zdařil resekabilní výkon, který vedl u 40% k 5tiletému přežití. Následovali další autoři (Giacchetti S. et al, 1999, Adam R, et al, 2004). Vedle systémové protinádorové neadjuvantní terapie je u nemocných s odhadnutým nedostatečným volumem ponechané jaterní tkáně vhodné provést předoperační chemoembolizaci postiženého pravého jaterního laloku s cílem dosáhnout hypertrofie kontralaterální strany, která by následně umožnila resekční výkon provést. Také kombinované výkony resekční a ablační umožňují rozšířit pool primárně neresekovatelných nemocných.
Kombinace chirurgického výkonu s perioperační chemoterapií či lokálním předoperačním zvětšením volumu ponechaného parenchymu, stejně jako kombinace resekčního a ablativního výkonu, umožňuje individualizovaný přístup ke každému pacientovi s cílem prodloužení života (Nordlinger B, et al, 2009, Jaeck D, et al, 2010). Rozhodnutí o nejúčinnější léčebné strategii přísluší multidisciplinárnímu týmu.
Závěr
V České republice se takového postupu v současné době dočká méně než 50% nemocných s resekabilními jaterními metastázami kolorektálního karcinomu (Ryska M, et al, 2010). Zlepšení tohoto stavu zaznamenaného za posledních 10 let je nedostatečné (Ryska M, et al, 2002). Pouze s podporou Ministerstva zdravotnictví a plátců zdravotní péče lze očekávat, že při zvyšující se prevalenci nemocných s kolorektálním karcinomem může u nás dojít k výraznému zlepšení.
e-mail: miroslav. ryska@uvn.cz
Chirurgická resekce, doplněná o adjuvantní chemoterapii, je léčebnou metodou volby, která umožňuje 5tileté přežití 50-60% u nemocných s jaterními metastázami kolorektálního karcinomu. Nemocný, u kterého jaterní resekce R0 není provedena, přežívá bez léčby v průměru 4-6 měsíců, s paliativní chemoterapií s použitím biologické léčby dosahuje medián 11-12 měsíců.
Nehledě k tomu, že jaterní resekce není standardizována a některé aspekty jejího provedení závisejí na konkrétním chirurgickém pracovišti, za kontraindikace resekčního výkonu se považuje následující:
- nedostatečné ponechané volum funkčního jaterního parenchymu,
- nemožnost ponechat jednu příslušnou jaterní žílu,
- nemožnost ponechat příslušnou jaterní tepnu a portální žílu,
- zabezpečit dostatečnou biliární drenáž ponechané části jater.
Metodika a výsledky
V současné době perioperační mortalita po velkých jaterních resekcích nepřevyšuje u nemocných bez známek fibrotické - cirhotické jaterní přestavby 1-3%. Problémem je nízká resekabilita jater u těchto nemocných, která nepřevyšuje 20%. Zůstává tak intenzivní snaha, především v poslední dekádě, toto nízké procento resekability zvýšit. Cílem je původně neresekabilní nález změnit na resekabilní. Toho lze dosáhnout některými metodami dowstagingu, lépe downsizingu. O prvních zkušenostech s podáním systémové chemoterapie u těchto 330 primárně neresekabilních nemocných informoval H. Bismuth v roce 1996: u 53 z nich se zdařil resekabilní výkon, který vedl u 40% k 5tiletému přežití. Následovali další autoři (Giacchetti S. et al, 1999, Adam R, et al, 2004). Vedle systémové protinádorové neadjuvantní terapie je u nemocných s odhadnutým nedostatečným volumem ponechané jaterní tkáně vhodné provést předoperační chemoembolizaci postiženého pravého jaterního laloku s cílem dosáhnout hypertrofie kontralaterální strany, která by následně umožnila resekční výkon provést. Také kombinované výkony resekční a ablační umožňují rozšířit pool primárně neresekovatelných nemocných.
Kombinace chirurgického výkonu s perioperační chemoterapií či lokálním předoperačním zvětšením volumu ponechaného parenchymu, stejně jako kombinace resekčního a ablativního výkonu, umožňuje individualizovaný přístup ke každému pacientovi s cílem prodloužení života (Nordlinger B, et al, 2009, Jaeck D, et al, 2010). Rozhodnutí o nejúčinnější léčebné strategii přísluší multidisciplinárnímu týmu.
Závěr
V České republice se takového postupu v současné době dočká méně než 50% nemocných s resekabilními jaterními metastázami kolorektálního karcinomu (Ryska M, et al, 2010). Zlepšení tohoto stavu zaznamenaného za posledních 10 let je nedostatečné (Ryska M, et al, 2002). Pouze s podporou Ministerstva zdravotnictví a plátců zdravotní péče lze očekávat, že při zvyšující se prevalenci nemocných s kolorektálním karcinomem může u nás dojít k výraznému zlepšení.
e-mail: miroslav. ryska@uvn.cz
Datum přednesení příspěvku: 28. 1. 2011
