Současné postavení cílené biologické léčby v neoadjuvantní terapii karcinomu prsu

Neoadjuvantní chemoterapie je postupem volby u nemocných s lokálně pokročilým inoperabilním karcinomem prsu. Neoadjuvantní che­moterapie je také stále více používána v léčbě operabilních nádorů, kde rozšiřuje možnosti chi­rurgické léčby (zejm. umožní prs zachovávající výkon). Základní cíl neoadjuvantní léčby, v rámci multimodální terapie vyléčit nemocnou, je totož­ný s cílem léčby adjuvantní léčby. Je proto logic­ké, že se v případě neoadjuvantní a adjuvantní chemoterapie používají totožná schémata. V pří­padě karcinomů prsu s vysokou expresí HER-2 je v současné době v adjuvanci postupem volby kombinace s trastuzumabem. Kombinace s trastuzumabem je také považována za standard neoadjuvantní léčby. Nejdůležitějším paramet­rem, ukazujícím účinnost neoadjuvantní léčby, je procento patologické kompletní odpovědi. Patologická kompletní odpověď je spojena s vel­mi dobrou dlouhodobou prognosou. U standardních režimů kombinujících antracykliny a taxany se setkáváme s patologickou kompletní odpově­dí u 15-25%. V kombinaci s trastuzumabem se u HER-2-positivních karcinomů setkáváme s objektivní odpovědí až v 60-70% případů. I když zatím není definován optimální režim kombinace s trastuzumabem v neoadjuvantní léčba karci­nomu prsu, stává se tato kombinace postupem volby v této indikaci.