Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie
Téma: XXVII. Základní a aplikovaný výzkum v onkologii
Číslo abstraktu: 293
Autoři: MUDr. Radim Němeček, Ph.D.; prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D.; prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D.
Východiska a cíl:
Systémová léčba mCRC je založena na použití chemoterapie v kombinaci s monoklonálními protilátkami proti VEGF a EGFR. Na tuto léčbu však pozitivně odpoví jen část pacientů, je proto vyvíjena intenzivní snaha o nalezení faktorů predikujících odpověď či rezistenci ještě před zahájením onkologické terapie. Zatímco v případě dráhy pro VEGF predikce dosud selhává, v případě receptoru EGFR je prediktorů známo hned několik a některé z nich se již používají v běžné klinické praxi.
Závěr:
Mezi„pozitivní prediktory" odpovědi na anti-EGFR terapii se řadí zvýšený počet kopií genu pro EGFR a hladina exprese mRNA dvou hlavních ligandů EGFR - epiregulinu a amphiregulinu. Z tzv. „klinických" prediktorů je diskutována role akneiformního exantému a tzv. „časné regrese nádoru". V klinické praxi se tyto prediktory dosud nepoužívají. „Negativních prediktorů" je známo více. Vychází z jednotlivých článků signálních kaskád vedoucích od EGFR k jádru buňky (RAS-RAF-MAP2K-ERK a PI3K-AKT-mTOR). Mutace v genu KRAS (mKRAS) je nejrozšířenější a jako jediná se používá v rutinní klinické praxi. Nachází se u 34-45 % pacientů s CRC a je zodpovědná za trvalou aktivaci kinázy RAS vysílající stimulační signály k jádru bez ohledu na stav EGFR. Nicméně i po vyloučení této mutace (a tedy potvrzení nemutovaného genu KRAS - wt KRAS) odpoví na anti-EGFR terapii jen cca polovina pacientů. Hledají se tedy další prediktory s cílem léčbu ještě více„personalizovat". Jedním z nejvíce ověřených je mutace v genu BRAF (V600E), která se nachází u 5-15 % pacientů s CRC. Nevyskytuje se nikdy současně s mKRAS. Kromě negativně prognostického vlivu byl prokázán i její vliv negativně prediktivní, obzvláště u předléčených pacientů. Mutace onkogenu PIK3CA se vyskytuje u 15-18 % pacientů s mCRC. Byly identifikovány 2 varianty - mutace v exonu 9 (60-65 % pacientů) a v exonu 20 (20-25 % pacientů). Negativně prediktivní vliv byl prokázán pouze u druhé z nich. Dráha PI3K-AKT-mTOR je inhibována kinázou PTEN, jejíž mutace vedou k nedostatečnému efektu anti-EGFR terapie u mCRC. Exprese PTEN souvisí s mírou mikrosatelitové nestability a je rozdílná v primárním nádoru a metastázách. Personalizovaná onkologická léčba založená na genovém profilování nádorů je považována za léčebnou strategii budoucnosti. Objevení mutace v genu KRAS jako prediktoru rezistence k anti-EGFR terapii otevřelo novou kapitolu v onkologii solidních nádorů. Je však nutné si uvědomit, že se současnou úrovní znalostí stojíme teprve na začátku této nesmírně zajímavé kapitoly.
Práce byla podpořena grantovým projektem IGA MZ ČR č. NT/13860-4/2012.
Datum přednesení příspěvku: 18. 4. 2013