Konference: 2011 III. česko-slovenská konference paliativní medicíny
Téma: Obtížné komunikační situace v onkologické paliativní péči
Číslo abstraktu: 54
Autoři: MUDr. Petra Kozmová
Při indikaci překladu pacienta v rámci paliativního režimu na následné lůžko, se již nepředpokládá intenzivní typ paliativní péče – char. parenterální výživy, i.v. ATB terapie, intenzivní dohled a RHC. Následné lůžko limitováno – vybavením technickým, ekonomickým a personálním. Překlad z intenzivního lůžka, kde 1 sestra několik lůžek, na následné péči sestra kolem 12–15 lůžek, limitace ekonomická/denní náklady komplexně 1500 Kč, bez možnosti jiné úhrady, lékový paušál 61 Kč na den, nezajímavé pro farmakologické firmy s nastavením výhodných množstevních cen/technická péče o porty, injektomaty, monitory. Překlady na následné lůžko jistě indikované/ jiný typ péče/naše praxe – pacient je odeslán s vícecestným CŽK, tracheostomie s více vstupy, porty, doporučená i.v. terapie – mukolytika, vzácná ATB i.v., nootropika i.v., plná terapie nízkomolekulárními hepariny, doporučované náplasťové formy opiátů. V doporučeních uvedeno: Stav stabilizovaný, překlad do NNP, LDN. K péči, překlad do péče, RHC. Překlad do zařízení následné péče těchto pacientů – RZP, často i se sirénou! Chybí dle našeho pohledu to hlavní – určení jaký typ péče doporučuje vyšší, odborné, sofistikované pracoviště – následná paliativní péče, prognóza vývoje stavu, nerozšiřování terapie, marná terapie, závěr s doporučením DNR. Z našeho pohledu v současné době právních kauz ve zdravotnictví je jistě na místě, aby lékař, který překládá pacienta na nižší pracoviště, určil, jaký typ péče je vhodný. Nyní toto určujeme pak při přijetí v našem zařízení. Chybí informace o závěrech jednání s rodinou, pravidlem je chybění kontaktu na příbuzné, od pacientů se toto ve většině případů nedovíme. Následuje několik ukázek dokumentace se závěry a doporučením z ARO a JIP odd., srovnání s příjmovými diagnózami a plánem péče po přijetí těchto pacientů.
Datum přednesení příspěvku: 25. 11. 2011