Konference: 2008 XXXII. Brněnské onkologické dny a XXII. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Maligní lymfomy a leukémie
Téma: XXIV. Lymfomy
Číslo abstraktu: 214(p277)
Autoři: Mgr. Kristýna Brožková; MUDr. Zdeněk Král, Ph.D.; Doc. Mgr. Roman Hrstka, Ph.D.; prof. MUDr. Roman Hájek, CSc.; prof. MUDr. Jiří Mayer, CSc.; prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., dr.h.c.; RNDr. Bořivoj Vojtěšek, DrSc.
V naší studii jsme sledovali účinky bortezomibu samostatně i v kombinaci s běžně užívanými cytostatiky na proteiny signální hlavních biochemických dráhy p53, NFkappaB a apoptózy ve čtyřech buněčných liniích odvozených z Hodgkinových lymfomů (L-540, L-428, L-1236, KM-H2).
Působením bortezomibu byla ovlivněna aktivace proteinu p21WAF1 regulace hladiny proteinů MDM2 a NFkappaB v závislosti na statutu p53. Prokázali jsme také bortezomibem vyvolanou apoptózu u všech sledovaných buněčných linií. Překvapivým výsledkem pak byl jen minimální efekt na hladinu stresového proteinu Hsp 90, což je v rozporu s výsledky publikovanými při studiu působení bortezomibu na myelomy, u kterých bortezomib indukoval expresi Hsp90, Hsp70 a Hsp27. Možným vysvětlením je, že u Hodgkinových lymfomů dochází k aktivaci stresových proteinů posttranslačními modifkacemi (fosforylacemi) beze změny jejich hladiny.
Naše výsledky ukázaly potenciál bortezomibu při vyvolání apoptózy buněčných linií, což naznačuje možné využití při léčbě Hodgkinových lymfomů zejména v kombinaci se standardně užívanými léčebnými protokoly.
Tato práce byla podpořena MZ0MOU2005
Datum přednesení příspěvku: 17. 4. 2008