Konference: 2004 XXVIII. Brněnské onkologické dny a XVIII. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Organizace, hodnocení a standardizace onkologické péče
Téma: Organizace a hodnocení onkologické péče
Číslo abstraktu: 188
Autoři: D. Navrátilová; MUDr. Petr Jelínek, Ph.D.; Bc. Hana Píšová
Úvod a definice bolesti
Bolest je nepříjemný smyslový a pocitový zážitek multidimenzionálního charakteru ve spojení se skutečným nebo potencionálním poškozením tkáně.
Spouští neuroendokrinní, imunitní a zánětlivé reakce, pro které jsou typické doprovodné vegetativní sympatické projevy – kardiovaskulární poruchy, respirační poruchy, celková stresová reakce s vyplavením stresových hormonů, poruchy GIT, poruchy močového systému, poruchy muskuloskeletálního systému a v konečném důsledku zvýšení morbidity a mortality.
Bolest je rovněž doprovázena hlubokými emočními prožitky, jako je obava a strach, nespavost, snížení schopnosti se soustředit, snížení schopnosti komunikace s okolím, čímž dochází k sociální izolaci pacienta.
Důležitým hlediskem hovořícím pro nezbytnost kvalitní, včasné a důsledné léčby akutní bolesti je fakt, že neléčená nebo nedostatečně léčená akutní bolest přejde po čase v bolest chronickou se všemi svými negativními důsledky.
Chronickou bolest můžeme charakterizovat jako stav, při kterém člověk trpí stálou (bazální) bolestí a který trvá déle než 3 měsíce. Má obvykle tendenci k postupné progresi. Vedle stabilních klidových bolestí se objevují tzv „průlomové bolesti“, případně epizodní bolesti.
J edná se o občasné exacerbace bolestí, které se mohou superponovat na stabilní bolest, a to i u nemocných dlouhodobě léčených opioidy. Bývají provokovány určitými aktivitami – pohybem, polykáním, močením, defekací, kašlem.
Bazální bolest se léčí trvalým podáváním dlouhodobě působících analgetik, průlomová bolest vyžaduje dodání dalších, krátkodobě působících analgetik ke stávající dlouhodobé analgetické léčbě.
Z předchozího vyplývá nutnost synergního – kauzálního i symptomatického řešení. To znamená nejen kvalitní léčbu příčiny bolesti (poranění, operace, tumor), ale i včasná a dostatečná analgezie. To vše vede k omezení komplikací, ke spokojenosti pacienta, ke zkrácení doby hospitalizace a tím i snížení nákladů na léčbu.
V Masarykově onkologickém ústavu je této problematice věnována zásadní pozornost a úroveň analgezie je sledována v rámci jednoho z celoústavních indikátorů kvality. Cílem sledování úrovně bolesti je optimalizace analgezie a zvýšení komfortu pacientů cestou postupného snižování procentuálního výskytu bolesti ve škále 5 a více.
Metoda
Sledování zahrnuje stavy akutní pooperační bolesti, včetně drobnějších zákroků a chronickou bolest nádorového původu – sledování a vyhodnocování probíhá na všech lůžkových odděleních. Veškeré získané hodnoty z jednotlivých oddělení jsou vyhodnoceny i v rámci celého ústavu.
Na JIP je analgezie sledována u všech pacientů, na standardních odd. u vytipovaných (u kterých sestra zjistí z anamnézy bolest).
Využívá se stupnice VAS 0-10, podle zavedených pravidel za užití pravítek, na kterých pacient sám určí aktuální hladinu bolesti, a sestra ji převede na číselný nebo grafický údaj.
Údaj je zaznamenán do teplotky. Na standardním oddělení 3x denně (při průlomových bolestech i vícekrát), na JIP každou hodinu.
Sledované hodnoty
Sleduje se procentuální podíl pacientů, u kterých se dosáhne bolesti úrovně 5 a více. Hodnocení se uskutečň uje vždy zpětně následující den. Po uplynutí měsíce je vypočtena průměrná hodnota za daný měsíc a odeslána kdalšímu zpracování v rámci celého ústavu.
Zpracované výsledky sledování analgezie budou prezentovány na XVIII. konferenci pro sestry a laboranty v rámci BOD 2004.
Bolest je nepříjemný smyslový a pocitový zážitek multidimenzionálního charakteru ve spojení se skutečným nebo potencionálním poškozením tkáně.
(International Association for Study of Pain, 1979)
Spouští neuroendokrinní, imunitní a zánětlivé reakce, pro které jsou typické doprovodné vegetativní sympatické projevy – kardiovaskulární poruchy, respirační poruchy, celková stresová reakce s vyplavením stresových hormonů, poruchy GIT, poruchy močového systému, poruchy muskuloskeletálního systému a v konečném důsledku zvýšení morbidity a mortality.
(Bonica JJ., The Managment of Pain, 1999)
Bolest je rovněž doprovázena hlubokými emočními prožitky, jako je obava a strach, nespavost, snížení schopnosti se soustředit, snížení schopnosti komunikace s okolím, čímž dochází k sociální izolaci pacienta.
Důležitým hlediskem hovořícím pro nezbytnost kvalitní, včasné a důsledné léčby akutní bolesti je fakt, že neléčená nebo nedostatečně léčená akutní bolest přejde po čase v bolest chronickou se všemi svými negativními důsledky.
Chronickou bolest můžeme charakterizovat jako stav, při kterém člověk trpí stálou (bazální) bolestí a který trvá déle než 3 měsíce. Má obvykle tendenci k postupné progresi. Vedle stabilních klidových bolestí se objevují tzv „průlomové bolesti“, případně epizodní bolesti.
J edná se o občasné exacerbace bolestí, které se mohou superponovat na stabilní bolest, a to i u nemocných dlouhodobě léčených opioidy. Bývají provokovány určitými aktivitami – pohybem, polykáním, močením, defekací, kašlem.
Bazální bolest se léčí trvalým podáváním dlouhodobě působících analgetik, průlomová bolest vyžaduje dodání dalších, krátkodobě působících analgetik ke stávající dlouhodobé analgetické léčbě.
Z předchozího vyplývá nutnost synergního – kauzálního i symptomatického řešení. To znamená nejen kvalitní léčbu příčiny bolesti (poranění, operace, tumor), ale i včasná a dostatečná analgezie. To vše vede k omezení komplikací, ke spokojenosti pacienta, ke zkrácení doby hospitalizace a tím i snížení nákladů na léčbu.
V Masarykově onkologickém ústavu je této problematice věnována zásadní pozornost a úroveň analgezie je sledována v rámci jednoho z celoústavních indikátorů kvality. Cílem sledování úrovně bolesti je optimalizace analgezie a zvýšení komfortu pacientů cestou postupného snižování procentuálního výskytu bolesti ve škále 5 a více.
Metoda
Sledování zahrnuje stavy akutní pooperační bolesti, včetně drobnějších zákroků a chronickou bolest nádorového původu – sledování a vyhodnocování probíhá na všech lůžkových odděleních. Veškeré získané hodnoty z jednotlivých oddělení jsou vyhodnoceny i v rámci celého ústavu.
Na JIP je analgezie sledována u všech pacientů, na standardních odd. u vytipovaných (u kterých sestra zjistí z anamnézy bolest).
Využívá se stupnice VAS 0-10, podle zavedených pravidel za užití pravítek, na kterých pacient sám určí aktuální hladinu bolesti, a sestra ji převede na číselný nebo grafický údaj.
Údaj je zaznamenán do teplotky. Na standardním oddělení 3x denně (při průlomových bolestech i vícekrát), na JIP každou hodinu.
Sledované hodnoty
Sleduje se procentuální podíl pacientů, u kterých se dosáhne bolesti úrovně 5 a více. Hodnocení se uskutečň uje vždy zpětně následující den. Po uplynutí měsíce je vypočtena průměrná hodnota za daný měsíc a odeslána kdalšímu zpracování v rámci celého ústavu.
Zpracované výsledky sledování analgezie budou prezentovány na XVIII. konferenci pro sestry a laboranty v rámci BOD 2004.
Datum přednesení příspěvku: 26. 5. 2004
