Konference: 2007 XXXI. Brněnské onkologické dny a XXI. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Ostatní
Téma: Postery
Číslo abstraktu: 253
Autoři: doc.RNDr. Vojtěch Adam, Ph.D.; Mgr. Ondřej Zítka; Ing. Dalibor Húska; Ing. Soňa Křížková, Ph.D.; doc.Ing. Aleš Horna, CSc.; Prof. RNDr. Miroslava Beklová, CSc.; MUDr. Lucia Trnková; doc.Ing. René Kizek, Ph.D.
Klíčová slova: Thioly – glutathion – cisplatina –
interakce – elektrochemické techniky – protinádorová
léčba
Úvod
Lékařská anorganická chemie existuje jako vědní disciplína více než 40 let, přičemž základním kamenem bylo objevení protinádorových vlastností cisplatiny (komplex cisiaminodichloroplatnatý – cis-[Pt(NH3)2Cl2]) [1,2]. Jeho biologická aktivita byla objevena v roce 1965 Rosenborgem během jeho studií vlivu elektrického proudu na růst bakterií. I přesto, že od jeho objevu uplynulo více než čtyřicet let, je cisplatina stále nejčastěji používaným cytotoxickým prostředkem při léčbě různých druhů nádorových onemocnění. Ovšem vývoj pokračoval dál a během těch čtyřiceti let byly objeveny stovky platnatých a platičitých komplexů, které byly s většími či menšími úspěchy testovány při léčbě nádorových onemocnění [4,5]. V osmdesátých letech minulého století byla vyvinuta platinová léčiva „druhé generace“, jejichž zástupcem je karboplatina [cis-diamino(1,1-cyklobutan-dikarboxyláto)platnatý komplex)], jako méně toxická alternativa k cisplatině vykazující méně vedlejších efektů [6,7]. Zatímco oxaliplatina [oxaláto-1,2-diaminocyklohexan platnatý komplex] byla navržena v letech devadesátých jako další, již „třetí generace“ platinových léčiv [1,8,9]. Její hlavní předností je schopnost překonání resistence nádorových buněk vůči cisplatině a karboplatině. Kromě těchto obecně používaných léčiv je stále vyvíjena řada dalších jako například LA-12 [(OC-6-43)-bis-(acetáto)(1-adamantylamin)amminodichloro platičitý komplex] [10,11]. ...
Úvod
Lékařská anorganická chemie existuje jako vědní disciplína více než 40 let, přičemž základním kamenem bylo objevení protinádorových vlastností cisplatiny (komplex cisiaminodichloroplatnatý – cis-[Pt(NH3)2Cl2]) [1,2]. Jeho biologická aktivita byla objevena v roce 1965 Rosenborgem během jeho studií vlivu elektrického proudu na růst bakterií. I přesto, že od jeho objevu uplynulo více než čtyřicet let, je cisplatina stále nejčastěji používaným cytotoxickým prostředkem při léčbě různých druhů nádorových onemocnění. Ovšem vývoj pokračoval dál a během těch čtyřiceti let byly objeveny stovky platnatých a platičitých komplexů, které byly s většími či menšími úspěchy testovány při léčbě nádorových onemocnění [4,5]. V osmdesátých letech minulého století byla vyvinuta platinová léčiva „druhé generace“, jejichž zástupcem je karboplatina [cis-diamino(1,1-cyklobutan-dikarboxyláto)platnatý komplex)], jako méně toxická alternativa k cisplatině vykazující méně vedlejších efektů [6,7]. Zatímco oxaliplatina [oxaláto-1,2-diaminocyklohexan platnatý komplex] byla navržena v letech devadesátých jako další, již „třetí generace“ platinových léčiv [1,8,9]. Její hlavní předností je schopnost překonání resistence nádorových buněk vůči cisplatině a karboplatině. Kromě těchto obecně používaných léčiv je stále vyvíjena řada dalších jako například LA-12 [(OC-6-43)-bis-(acetáto)(1-adamantylamin)amminodichloro platičitý komplex] [10,11]. ...
Plný text v pdf
Datum přednesení příspěvku: 23. 4. 2007
