SIAB – Specifická individuální autobioterapie u pacientů v paliativní péči

    Přípravky SIAB jsou autohomologní preparáty, tedy vlastně autovakcíny připravené individuálně vždy pro daného pacienta z jeho vlastního biologického materiálu. Jako biologický materiál pro přípravu SIAB autovakcín se používá nejčastěji krev. Proto se také základní preparát nazývá Sangudot (z řeckého sanguis – krev). Každá autovakcína SIAB má koncovku -DOT, odvozenou od slovesa dare – dáti. Podle typu a závažnosti onemocnění lze terapeutické schéma doplnit o další auto vakcíny, které mají přímý vztah k nemocnému orgánu nebo systému. Princip výroby se opírá o původní přípravu přenosového faktoru – tedy působení tepla a chladu na lyzované buňky biologického materiálu, který prošel různými fázemi předpřípravy (např. kultivací apod.) Výroba probíhá standardizovaně ve speciálních přístrojích včetně automatického dodávání malého množství etanolu za účelem stabilizace vzniklých autovakcín. Preparáty SIAB jsou vyráběné v ČR pouze jako kapky (balení: 50 ml a 100 ml) pro sublinguální aplikaci. Způsob tohoto podávání umožňuje rychlé, individuální změny dávkování podle aktuálního zdravotního stavu pacienta. Autohomologní terapii řadíme mezi „informativní léčebné postupy“, které využívají schopnosti organizmu zpracovávat aplikovaný signál, malé množství informace, za pomoci homeostatických mechanizmů.

Autohomologní preparáty jsou ve smyslu léčiva nositelem léčivé informace přirozeného původu. Zcela ve smyslu definice léku dochází při aplikaci autohomologních přípravků, tedy i SIAB autovakcín, jak k interakci s organizmem, tak i příjmu léčivé informace.

Aplikaci autohomologních přípravků u onkologických pacientů chápeme jako podpůrnou, nebo doplňkovou terapii, ale právě její imunomodulační efekt je zde významný. Imunomodulační léčba by měla být součástí každé onkologické léčby. Cytostatická i radiační terapie zesiluje imunodeficit onkologických pacientů. Cytotoxické látky tlumí nejen imunitní odpověď organizmu, ale tlumí také v nádorových buňkách produkci a uvolňování antigenních látek, které by umožnily imunitnímu systému nádorovou buňku poznat a zlikvidovat. Důležité je také, že při podávání autovakcín nedochází k narůstání humorální imunity nad normu, a proto nehrozí interference s celulární reakcí.

Podávání autohomologních preparátů, které nevyvolávají žádné negativní vedlejší příznaky, se nabízí jako doprovodná terapie u všech typů nádorových onemocnění a ve všech stadiích nádorového onemocnění.