Konference: 2005 Ostravské dny podpůrné léčby v onkologii
Kategorie: Psychoonkologie
Téma: Konference bez tematických celků
Číslo abstraktu: S17
Autoři: Y. Vrublová
ÚVOD
Sexualita je u člověka zdrojem silných citových hnutí. Ať již ve smyslu kladném, nebo ve smyslu záporném. Snad na nic jiného nemyslí lidé po většinu svého života tak často, jako právě na sex. Slovo sexualita, sexuální potřeby mnohdy vyvolává pouze asociaci pohlavního styku. Do lidské sexuality však patří také role ženská a mužská, doteky. To jak se jedinec cítí, kterou roli přijímá hraje v lidském životě významnou roli. Potřeba být ženou, mužem, splňovat určitá kriteria kladená na danou roli. Nemoc či handicap, který lidstvo doprovází po celou dobu jeho existence může a mnohdy ovlivňuje negativně sexuální potřeby, sebeuvědomování, sebeakceptaci a tím i následně kvalitu života. V současném systému zdravotnické péče v naší republice se mnohdy opomíjí edukace uspokojování potřeb sexuality. Cílem edukační činnosti je pomoci jedinci co nejdříve a co v největší míře adaptovat se na změny a žít co nejkvalitnější život a to i při onkologickém onemocnění.
KASUISTIKA
46letá žena po gynekologické operaci, v současné době se podrobuje chemoterapii. Žena je vdaná, žije ve společné domácnosti s manželem, pohlavní styk před operací uváděla 2 krát týdně. Na dotaz týkající se jejího současného sexuálního života uvedla negativní odpověď z důvodu obavy z pohlavního styku (strach se týkal bolesti, obavy z možného ublížení). Přesto však o obnovení sexuálních kontaktů uvažuje už s ohledem na svého partnera a také z pocitu opětného získání vlastní ženskosti.
DISKUSE
To zda obnoví či neobnoví uvedená klientka/pacientka znovu svůj sexuální život záleží již na ní a na jejím partnerovi, na tom zda si dokáží otevřeně o této problematice pohovořit a na tom zda jejich potřeba bude stále aktuální.
ZÁVĚR
Vzhledem k tomu, že onkologické onemocnění bývá často diagnostikováno u žen s aktivním sexuálním životem, je třeba při léčbě myslet na možnosti edukace nemocných žen i v oblasti sexuálního života. Mnohé ženy se domnívají, že pro ně sex s touto diagnózou skončil. Začne-li žena žít znovu sexuálně, může ji to pomoci vyrovnat se s beznadějí a pocity bezmocnosti. Uspokojení provázející sexualitu se tak
může stát pomocníkem v boji s nemocí.
Sexualita je u člověka zdrojem silných citových hnutí. Ať již ve smyslu kladném, nebo ve smyslu záporném. Snad na nic jiného nemyslí lidé po většinu svého života tak často, jako právě na sex. Slovo sexualita, sexuální potřeby mnohdy vyvolává pouze asociaci pohlavního styku. Do lidské sexuality však patří také role ženská a mužská, doteky. To jak se jedinec cítí, kterou roli přijímá hraje v lidském životě významnou roli. Potřeba být ženou, mužem, splňovat určitá kriteria kladená na danou roli. Nemoc či handicap, který lidstvo doprovází po celou dobu jeho existence může a mnohdy ovlivňuje negativně sexuální potřeby, sebeuvědomování, sebeakceptaci a tím i následně kvalitu života. V současném systému zdravotnické péče v naší republice se mnohdy opomíjí edukace uspokojování potřeb sexuality. Cílem edukační činnosti je pomoci jedinci co nejdříve a co v největší míře adaptovat se na změny a žít co nejkvalitnější život a to i při onkologickém onemocnění.
KASUISTIKA
46letá žena po gynekologické operaci, v současné době se podrobuje chemoterapii. Žena je vdaná, žije ve společné domácnosti s manželem, pohlavní styk před operací uváděla 2 krát týdně. Na dotaz týkající se jejího současného sexuálního života uvedla negativní odpověď z důvodu obavy z pohlavního styku (strach se týkal bolesti, obavy z možného ublížení). Přesto však o obnovení sexuálních kontaktů uvažuje už s ohledem na svého partnera a také z pocitu opětného získání vlastní ženskosti.
DISKUSE
To zda obnoví či neobnoví uvedená klientka/pacientka znovu svůj sexuální život záleží již na ní a na jejím partnerovi, na tom zda si dokáží otevřeně o této problematice pohovořit a na tom zda jejich potřeba bude stále aktuální.
ZÁVĚR
Vzhledem k tomu, že onkologické onemocnění bývá často diagnostikováno u žen s aktivním sexuálním životem, je třeba při léčbě myslet na možnosti edukace nemocných žen i v oblasti sexuálního života. Mnohé ženy se domnívají, že pro ně sex s touto diagnózou skončil. Začne-li žena žít znovu sexuálně, může ji to pomoci vyrovnat se s beznadějí a pocity bezmocnosti. Uspokojení provázející sexualitu se tak
může stát pomocníkem v boji s nemocí.
Datum přednesení příspěvku: 1. 4. 2005
