SÉROVÉ KONCENTRACE CYTOKINŮ A ADHEZNÍCH MOLEKUL U PACIENTŮ S AKUTNÍ LYMFOBLASTICKOU LEUKEMIÍ A U ZDRAVÝCH JEDINCŮ

Východiska:

Cytokiny a adhezní molekuly jsou studovány jako markery aktivace imunitního systému u různých chorob včetně hematologických malignit. Cílem naší pilotní studie bylo porovnání sérových koncentrací vybraných cytokinů a adhezních molekul u pacientů s nově dg. akutní lymfoblastickou leukemií (ALL) před zahájením léčby a u zdravých jedinců.

Soubor pacientů a metody:

Do studie bylo zařazeno 15 pacientů s nově dg. ALL (medián věku 46, rozptyl 24–63 let, 11 mužů) a 15 zdravých dárců krve (medián věku 41, rozptyl 25–58 let, 11 mužů). Hodnotili jsme sérové koncentrace 22 cytokinů a adhezních molekul: interleukiny (IL-1 alpha, IL-1 beta, IL-2, IL-3, IL-4, IL-6, IL-7, IL-8, IL-10, IL-12, IL-13, IL-23), vascular endothelial growth factor (VEGF), tumor necrosis factor-alpha (TNF-alpha), interferon-gamma (IFN-gamma), epidermal growth factor (EGF), monocyte chemotactic protein-1 (MCP-1), E-selectin, L-selectin, P-selectin, intercellular adhesion molecule-1 (ICAM-1), vascular cell adhesion molecule-1 (VCAM-1). Všechny biomarkery byly měřeny biočipovou technologií na principu enzymoimunoanalýzy s chemiluminiscenční detekcí na analyzátoru Evidence Investigator (Randox). Ke statistickému zhodnocení byly použity t-testy. Výsledky jsou uvedeny jako průměr ± směrodatná odchylka. Hodnoty p < 0,01 byly považovány za statisticky významné.

Výsledky:

Sérové koncentrace cytokinů a adhezních molekul se statisticky významnými rozdíly jsou uvedeny v tab. 1. U pacientů s nově dg. ALL jsme zjistili významné zvýšení sérové koncentrace VCAM-1, ICAM-1, L-selectinu, MCP-1 a IL-8. Dále jsme zjistili významné snížení sérové koncentrace IL-3 a IL-4. Koncentrace ostatních hodnocených biomarkerů se statisticky významně nelišily.

Závěr:

Naše výsledky naznačují, že sérové koncentrace ně kte rých cytokinů a adhezních molekul (VCAM-1, ICAM-1, L-selectin, IL-8, MCP-1, IL-3, IL-4) jsou významně alterované u pacientů s nově dg. ALL a mohou mít vztah k aktivitě onemocnění. Není jasné, zda tyto změny mohou sloužit jako prognostický marker u ALL. Další studie na větším počtu pacientů a srovnání sérových koncentrací cytokinů a adhezních molekul se zavedenými prognostickými faktory budou nezbytné k vymezení role těchto a dalších markerů při stratifikaci rizika ALL.

Práce byla podpořena z dlouhodobého záměru rozvoje organizace 1011 (FVZ UO).