Konference: 2006 11. ročník odborného sympózia na téma Onkologie v gynekologii a mammologii
Kategorie: Zhoubné nádory prsu
Téma: Kontraverze v diagnostice a léčbě časného karcinomu prsu, standardní postupy vs. nestandardní. II.Blok: Chirurgie
Číslo abstraktu: 014
Autoři: doc. MUDr. Vuk Fait, CSc.; MUDr. Vojtěch Chrenko, CSc.; MUDr. Eva Krejčí
Sentinelová biopsie má od svého zavedení do
terapie karcinomu prsu řadu příznivců i odpůrců. Hromadící se fakta
a zkušenosti prozatím dávají zapravdu spíše příznivcům
sentinelových biopsií a v určitých ohledech je jen obtížné
nepřijímat tuto techniku s až nekritickým nadšením.
Toto nekritické nadšení může vést k živelnému zavádění metody na pracovištích, která nemají pro tuto techniku předpoklady. V některých zemích proto byly vypracovány metodické pokyny pro zavádění této techniky do praxe, u nás je takovýto dokument rozpracován a v přípravě schválení odbornými společnostmi.
Rizikovými body sentinelových biopsií jsou úspěšnost, přesnost a míra falešné negativity.
Úspěšnost nálezu po překonání „křivky učení“, která může být výrazně redukována zaškolením, se obvykle pohybuje při používání kombinované techniky detekce těsně pod 100%, a tedy není obvykle zásadním argumentem proti sentinelovým biopsiím. Závažnějším argumentem může být nepřesnost a falešná negativita. Hodnocení falešné negativity je možné jednoznačně pouze v případech, kdy po sentinelové biopsii následuje dissekce axilly, ale i zde lze mít pochybnosti o přesnosti výsledku – uzliny při dissekci nemohou být všechny zpracovány se stejnou důkladností jako sentinelová uzlina.
V případě indikace dissekcí pouze při pozitivním nálezu je jedinou možností vyhodnocení počtu regionálních relapsů při sledování pacientek.
Na našem pracovišti je metoda sentinelové biopsie používána od roku 2000, tedy je již možno vyhodnocovat stav pacientek, které jsou sledovány alespoň 2 roky.
Náš soubor celkově čítá 681 pacientek, počty sentinelových biopsií v jednotlivých letech postupně narůstají.
Graf znázorňuje rozložení operatérů, většinu výkonů dělali dva operatéři, další operatéři pak pod jejich vedením.
Další graf ukazuje rozložení nálezů dle histologie
Histologie tumoru
Celkově positivních nálezů bylo 184, tedy 27,5%. Následující graf znázorňuje rozložení positivních nálezů dle velikosti tumoru a dle grade.
Positivita dle pT
Pacientky jsou pravidelně sledovány, v následující tabulka ukazuje množství relapsů v jednotlivých skupinách u pacientek sledovaných 2 a více let.
Čísla jsou zatím poměrně malá, nicméně je viditelný výrazný rozdíl prognózy u pacientek s positivním a negativním nálezem v sentinelové uzlině.
Za nejdůležitější fakt ale považujeme to, že u žádné ze sledovaných pacientek nebyl prokázán regionální relaps v uzlinách.
Tento fakt považujeme za velmi průkazný argument pro přijetí sentinelové biopsie jako standardní procedury v lymfatické oblasti, s možností velmi účinné regionální kontroly.
Závěr:
Sentinelovou biopsii u karcinomu, za předpokladu dodržení indikací a podmínek používání, považujeme za bezpečnou náhradu dissekce axilly prsu jak pro staging nádoru, tak i v oblasti sanace regionálních uzlin.
Toto nekritické nadšení může vést k živelnému zavádění metody na pracovištích, která nemají pro tuto techniku předpoklady. V některých zemích proto byly vypracovány metodické pokyny pro zavádění této techniky do praxe, u nás je takovýto dokument rozpracován a v přípravě schválení odbornými společnostmi.
Rizikovými body sentinelových biopsií jsou úspěšnost, přesnost a míra falešné negativity.
Úspěšnost nálezu po překonání „křivky učení“, která může být výrazně redukována zaškolením, se obvykle pohybuje při používání kombinované techniky detekce těsně pod 100%, a tedy není obvykle zásadním argumentem proti sentinelovým biopsiím. Závažnějším argumentem může být nepřesnost a falešná negativita. Hodnocení falešné negativity je možné jednoznačně pouze v případech, kdy po sentinelové biopsii následuje dissekce axilly, ale i zde lze mít pochybnosti o přesnosti výsledku – uzliny při dissekci nemohou být všechny zpracovány se stejnou důkladností jako sentinelová uzlina.
V případě indikace dissekcí pouze při pozitivním nálezu je jedinou možností vyhodnocení počtu regionálních relapsů při sledování pacientek.
Na našem pracovišti je metoda sentinelové biopsie používána od roku 2000, tedy je již možno vyhodnocovat stav pacientek, které jsou sledovány alespoň 2 roky.
Náš soubor celkově čítá 681 pacientek, počty sentinelových biopsií v jednotlivých letech postupně narůstají.
Graf znázorňuje rozložení operatérů, většinu výkonů dělali dva operatéři, další operatéři pak pod jejich vedením.
Další graf ukazuje rozložení nálezů dle histologie
Histologie tumoru
Celkově positivních nálezů bylo 184, tedy 27,5%. Následující graf znázorňuje rozložení positivních nálezů dle velikosti tumoru a dle grade.
Positivita dle pT
Pacientky jsou pravidelně sledovány, v následující tabulka ukazuje množství relapsů v jednotlivých skupinách u pacientek sledovaných 2 a více let.
Čísla jsou zatím poměrně malá, nicméně je viditelný výrazný rozdíl prognózy u pacientek s positivním a negativním nálezem v sentinelové uzlině.
Za nejdůležitější fakt ale považujeme to, že u žádné ze sledovaných pacientek nebyl prokázán regionální relaps v uzlinách.
Tento fakt považujeme za velmi průkazný argument pro přijetí sentinelové biopsie jako standardní procedury v lymfatické oblasti, s možností velmi účinné regionální kontroly.
Závěr:
Sentinelovou biopsii u karcinomu, za předpokladu dodržení indikací a podmínek používání, považujeme za bezpečnou náhradu dissekce axilly prsu jak pro staging nádoru, tak i v oblasti sanace regionálních uzlin.
Datum přednesení příspěvku: 6. 1. 2006
