SCREENING ZHOUBNÝCH NÁDORŮ V ČR A VÝSLEDKY ADRESNÉHO ZVANÍ

Východiska:

Programy screeningu zhoubných nádorů mají prokázaný potenciál snižovat mortalitu nebo incidenci těchto onemocnění. Organizované pro­gramy screeningu kolorektálního karcinomu, prsu a děložního hrdla byly v ČR postupně zaváděny v letech 2000, 2002 a 2008. Centralizované adresné zvaní občanů k těmto programům bylo spuštěno v lednu 2014. Cílem tohoto sdělení je představení výsledků screeningových programů a zejména dopadu prvních kol projektu adresného zvaní.

Metodika:

Údaje o vývoji zátěže české populace zhoubnými nádory poskytuje Národní onkologický registr ČR, databáze defi­novaná zákonem a sbírající komplexní údaje o nemocných zhoubnými nádory již od roku 1977. Údaje o adresném zvaní a pokrytí populace screeningem lze získat z údajů plátců zdravotní péče. Pro účely zajištění kvality jsou organizované screeningové programy v ČR rovněž vybaveny informačními systémy - ná­rodními registry screeningových programů. Pro monitoring screeningových programů se uplatňují zejména indikátory kvality specifikované v dokumentech European Guidelines adaptované pro český program. Pozvánky zasílají svým klientům zdravotní pojišťovny, pilotní projekt byl koordinován Ministerstvem zdravotnictví ČR ve spolupráci se zástupci dotče­ných odborných společností, zdravotních pojišťo­ven a dalšími odborníky. Zváni jsou občané, kteří se těchto organizovaných programů časného záchytu dlouhodobě neúčastní.

Výsledky:

Od ledna 2014 do června 2015 bylo rozesláno téměř 3,5 milionu po­zvánek, nejvíce (přes 2,6 milionu) na screening ko­lorektálního karcinomu (tab. 1).

Z jedinců poprvé po­zvaných do screeningu kolorektálního karcinomu v roce 2014 se pak vyšetření zúčastnilo 17,3 %, míra účasti žen činila 16,1 % ve screeningu karcinomu prsu a 11,2 % ve screeningu karcinomu děložního hrdla. Nejvýraznějšího nárůstu v pokrytí populace došlo u screeningu kolorektálního karcinomu: v roce 2013 program pokrýval 26,5 % populace, v roce 2014 již 30,8 % populace (graf 1).

Závěr:

První vý­sledky projektu adresného zvaní potvrzují funkčnost zavedeného systému a potenciál pro navýšení po­krytí screeningem v následujících letech. Nedílnou součástí dalšího rozvoje screeningových programů v ČR bude zaměření na přetrvávající populační sku­piny s nedostatečným pokrytím, udržitelný systém zajištění kvality screeningových programů a rozvoj datové základny pro vyhodnocení dopadu screeningu na populační úrovni, vč. integrace a dalšího rozvoje Národního zdravotnického informačního systému.