Screening kolorektálního karcinomu dle dat plátců zdravotní péče.

V České republice probíhají v souladu s doporučením rady Evropské unie (EU) preventivní programy (screening) třech zhoub¬ných nádorových onemocnění: karcinomu prsu, kolorektálního karcinomu a karcinomu děložního hrdla. Rada EU v souladu s vědeckými poznatky ve svém doporučení jednoznačně stanoví, že organizované programy mají podléhat přísnému monitorin¬gu na základě sbíraných dat o screeningových a diagnostických vyšetřeních souvisejících se screeningem. Monitoring třech uve¬dených programů je nastaven poněkud odlišně.

Ve screeningu kolorektálního karcinomu nejsou sbírána data o screeningových testech (vyšetření stolice na okultní krvácení), nýbrž data o indikovaných screeningových kolonoskopiích. Tento sběr poskytuje velice cenná data o diagnóze nálezů ve scree-ningu. Od roku 2009 se změnila strategie screeningu a je zavedený zvláštní kód pro screeningovou kolonoskopii při pozitivním testu a jiný kód pro primárně screeningovou kolonoskopii pro osoby starší 55 v intervalu 1x za 10 let.

V roce 2009 byla zahájena spolupráce mezi odbornými lékařskými společnostmi, institucemi zapojenými do organizace kolo-rektálního screeningu ČR a Národním referenčním centrem (NRC). Na základě této spolupráce poskytuje NRC cenná data z výkaz¬nictví plátců zdravotní péče, která představují významnou komponentu budovaného informačního systému. Tato data jsou pří¬nosem především v následujících oblastech:

• validace sběru dat z diagnostických center (počty vykazovaných výkonů, apod.)
• 
  
• monitoring pokrytí cílové populace screeningovým vyšetřením
• 
  
• identifikace slabých míst programu (regionální a místně specifické problémy s dostupností vyšetření, dostupnost pro všech¬ny skupiny obyvatel, apod.)
• 
  
• monitoring procesů a návaznosti diagnostických vyšetření, řešení suspektních nálezů, sledování případného nadměrného vyšetřování populace, apod.
• 
  
• hodnocení mezinárodně uznaných indikátorů kvality screeningového programu

V první fázi spolupráce schválené představenstvem NRC byl proveden rozsáhlý sběr dat o zdravotních výkonech z doby od 1.1.2000 do 30.6.2008. Celkem bylo poskytnuto 65 486 710 záznamů o 43 zdravotních výkonech z oblasti praktického lékařství, gynekologie, gastroenterologie, radiologie, histopatologie a cytologie. V září 2009 byl schválen další sběr dat podrobně mapující situaci v roce 2008; výsledky těchto analýz budou zveřejňovány v průběhu roku 2010.

Screening kolorektálního karcinomu do konce roku 2007 - základní údaje

Celkové pokrytí české populace od 50 let věku testem na okultní krvácení do stolice (TOKS) ve dvouletém intervalu (léta 2006-2007) je přibližně 16%. Pokrytí je tedy bohužel zcela nedostatečné a je takto nízké ve všech regionech České republiky. Pozitivita TOKS je 3,4%. Tento údaj je konzistentní s provedenými studiemi a ukazuje správné provádění i vykazování provádějícími lékaři. Data rovněž umožňují odhadnout využití kolonoskopického vyšetření v cílové populaci (6,8%) nebo podíl endoskopických polypektomií při kolonoskopii (18,7%). Nízké pokrytí české populace screeningem bohužel brání většímu dopadu screeningu na snížení mortality na kolorektální karcinom, která v ČR patří k nejvyšším na celém světě.

Již analýza prvního exportu přinesla velmi cenné údaje o stavu diagnostiky kolorektálního karcinomu v ČR. Je patrný setrvalý, avšak pozvolný, nárůst počtu provedených testů na okultní krvácení do stolice. TOKS je prováděn v drtivé většině u osob starších 50 let, které mají nárok na vyšetření hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Ve větší míře podstupují toto vyšetření ženy. Avšak i přes dlouhodobý růst zůstává pokrytí cílové populace tímto vyšetřením poměrně nízké; v letech 2006-2007 podstoupilo vyšetření TOKS pouhých 16,0% osob starších 50 let. Nízké pokrytí je bohužel pozorovatelné ve všech krajích ČR, až na výjimky v několika okresech, kde se pokrytí blíží 30%.

I přes téměř 10 let existující screeningový program představují kolonoskopie indikované pozitivním výsledkem TOKS pouze malou část celkového objemu kolonoskopických vyšetření, tj. méně než 10%. Pokrytí české populace kolonoskopií v letech 2006-2007 dosáhlo 6,8% s rozsahem v krajích 5,1%-8,2%. Nutno ovšem zdůraznit, že tato retrospektivní data neodlišují kolonoskopii ve screeningu od ostatních indikací. Kolonoskopické vyšetření je v 18,7% procentech doplněno endoskopickou polypektomií (rozsah v krajích 15,4-24,4%). Výtěžnost polypů na populační úrovni (kolonoskopie z různých indikací) je ve srovnání se screeningem nižší.