ROZVAHA ONKOLOGA U NEMOCNÉHO S MALIGNÍM PRIMÁRNÍM NÁDOREM JATER

Jedinou potenciálně kurativní léčebnou metodou maligních nádorů jater je chirurgické odstranění tumoru. Před rozhodnutím o chirurgické léčbě je nutné vyloučit vzdálené metastázy, kvantifikovat funkčnost jaterního parenchymu, přesně posoudit lokalizaci tumoru a tím plánovaný rozsah resekčního výkonu. Kompletní zhodnocení strategie musí probíhat v obou případech na mezioborové indikační komisi za přítomnosti radiodiagnostika a intervenčního radiologa, chirurga se zkušeností s resekčními výkony jater, hepatologa, onkologa a radioterapeuta. Kromě rozsahu onemocnění se při stanovení individuálního plánu léčby hodnotí celkový stav pacienta (PS), vyšetření jaterních funkcí. Rozhodování v případě HCC: U lokalizovaných forem onemocnění se zvažují možnosti léčby chirurgické (resekce či transplantace) bez následné zajišťovací (adjuvantní) systémové léčby. Pokud pacient nesplňuje kritéria, lze zvážit cestou intervenčního radiologa ablativní metody (radiofrekvenční termoablace či mikrovlnné ablace) stále s kurativním potenciálem. Pokud je onemocnění lokálně pokročilé, zvažujeme chemoembolizaci (TACE) již jen s paliativním záměrem a v případě generalizovaného onemocnění systémovou léčbu sorafenibem. Sorafenib představuje dobře tolerovaný lék, který jako první u tohoto onemocnění signifikantně prodlužuje celkové přežití u pacientů s pokročilým hepatocelulárním karcinomem. Pro pacienty ve špatném celkovém stavu je dobrou volbou i symptomatická terapie. U pacientů v dobrém celkovém stavu se naopak snažíme sekvenčně aplikovat jednotlivé indikované léčebné modality vč. zařazení do klinických studií. Aktuálně probíhá v MOÚ studie v 1. linii léčby srovnávající nivolumab a sorafenib. Rozhodování v případě CCC: U lokalizovaných forem onemocnění se zvažují možnosti léčby chirurgické resekce u nádorů stadia I a II bez následné zajišťovací (adjuvantní) systémové léčby, pokud se jednalo o R0 resekci. V případě R1 resekce nebo s pozitivními uzlinami je indikována adjuvance. U pacientů, kteří nejsou kandidáty resekce, zvažujeme opět ablativní metody. Pacienti s pokročilým onemocněním jsou indikováni k paliativní systémové chemoterapii. Nejčastěji se používají režimy na bázi 5-fluorouracilu, gemcitabin v monoterapii či v kombinaci s cisplatinou. Pokud je onemocnění lokalizováno pouze na játra (intrahepatální cholangiokarcinom bez vzdálených metastáz), zvažujeme další možnosti regionální léčby - intraarteriální chemoterapie či chemoembolizace (TACE) s navázáním cytostatika na nosič (drug eluting beads - DCB). TACE s DCB má srovnatelné výsledky se systémovou léčbou.