Konference: 2016 XL. Brněnské onkologické dny a XXX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: Epidemiologie nádorů a Národní onkologický registr ČR
Téma: III. Epidemiologie nádorů, klinické registry, zdravotnická informatika
Číslo abstraktu: III/336
Autoři: doc. MUDr. Radka Obermannová, Ph.D.
Východiska:
Nedostatek vitaminu D je jev vyskytující se s vysokou sezónní prevalencí i u zcela zdravých osob. Vztah hladiny vitaminu D k riziku vzniku nádoru, ale i horší prognóze, je popsán u diagnóz s vysokou incidencí, jako je karcinom prsu, tračníku, pankreatu, prostaty, plic, ale také u agresivních lymfomů a nádoru žaludku. Nejkonzistentnější data dokladující souvislost mezi vitaminem D a vyšším výskytem, horším klinickým průběhem a rizikem úmrtí byla publikována u nádoru tračníku. Dosud však chybí randomizovaná studie, která by zhodnotila význam suplementace vitaminem D u kolorektálního karcinomu (KRK) a vliv dosažení „optimálních hladin“ na celkové přežití pacientů s lokálně pokročilým či metastatickým onemocněním. Měření pre- a post-diagnostických hladin u metastatického KRK (mKRK) naznačuje vztah mezi vyšší hladinou a delším přežitím pacientů s diseminovaným onemocněním.
Cíl:
Analýza epidemiologické situace byla provedena na základě dat získaných z Národního onkologického registru (NOR), kde byl hodnocen výskyt KRK v závislosti na ročním období. Sezónní vliv hladin 25-OHD byl popsán na referenční populaci. Primárním cílem naší analýzy u diagnózy mKRK byla doba do příznaku onemocnění (PFS) a celkové přežití (OS). Do souboru pacientů s mKRK bylo zařazeno celkem 84 nemocných léčených od května 2010 do prosince 2013 1. linií paliativní chemo- ± bioterapie.
Závěr:
Na souboru z NOR byla zaznamenána významná sezónní závislost výskytu KRK a vzhledem k reprezentativnosti dat lze pravděpodobně tento nález generalizovat na podmínky ČR. Nejvyšší incidence KRK byla zjištěna v zimních a časných jarních měsících konzistentně napříč klinickými stadii. V referenční populaci bylo rovněž detekovatelné výrazné sezónní kolísání hladin 25-OHD. V souboru pacientů léčených pro mKRK byl medián PFS a OS 15,4 a 41,2 měsíce. Prokázali jsme, že pacienti mající aspoň jednu hodnotu 25-OHD nad 40 nmol/l se liší prognózou od těch, kteří této hladiny nedosáhnou. Časová řada cirkulujících hladin 25-OHD se jeví jako nezávislý prognostický parametr.
Práce podpořena projekty MH CZ - DRO (MMCI, 00209805), European Regional Development Fund (RECAMO; CZ.1.05/2.1.00/03.0101).
Datum přednesení příspěvku: 29. 4. 2016
