ROLE ENDOSKOPIE A ENDOSONOGRAFIE V DIAGNOSTICE A TERAPII KARCINOMU JÍCNU A GASTROEZOFAGEÁLNÍ JUNKCE

Východiska:

V posledních letech technologický pokrok v endoskopických zobrazovacích metodách pomáhá překonat limitace konvenčních endoskopických technik v diagnostice prekancerózních stavů a časných karcinomů v oblasti jícnu a gastroezofageální junkce (GEJ).

Cíl:

Cílem je precizní diagnostika intestinální metaplazie, dysplazie a časného karcinomu. Existuje řada starších i zcela nových technik zlepšujících diagnostické možnosti klasické endoskopie jícnu a žaludku. Jde o chromoendoskopii, metody zvětšování obrazu, zvýšení rozlišovací schopnosti obrazu, Narrow Band Imaging. Velmi elegantní metodou zvýraznění struktury povrchu sliznice je použití roztoku kyseliny octové. V kombinaci s HDTV a/ nebo NBI umožní detailní posouzení povrchu sliznice. Nicméně odběr bioptických vzorků, resp. cytologických kartáčkových stěrů na histologické, resp. cytologické vyšetření zůstává podstatnou a nepostradatelnou úlohou endoskopie. V oblasti endoskopické terapie těžké dysplazie a časného karcinomu se významně rozšířila a v praxi již uplatňuje různými technikami prováděná metoda mukosektomie (EMR) a submukózní direkce (ESD). Tyto techniky přímo navazují na pokroky v endoskopické diagnostice. V eradikaci dysplastických změn nejednoznačné lokalizace, zejména v terénu Barrettova epitelu, se uplatnila radiofrekvenční ablace (RFA), koagulace argonovým plazmatem (APC). Endosonografie (EUS) je diagnostická metoda umožňující prostřednictvím ultrazvukové (USG) sondy zavedené do lumen posoudit rozsah infiltrace stěny jícnu, kardie, žaludku a případně jejich okolí, včetně posouzení blízkých lymfatických uzlin a vztah k okolním orgánům. Posouzení rozsahu pak pomáhá v rozhodování o strategii onkologické léčby. V léčbě pokročilých karcinomů se endoskopické metody uplatňují v paliativní léčbě. Jde o rekanalizaci lumen jícnu a kardie Nd- Yag laserem nebo koagulací argonovým plazmatem (APC). Implantace expandibilních jícnových stentů pomáhá zachovat pasáž a přirozený perorální příjem, představuje také řešení píštělí. Dilataci balonkem lze využít při řešení pooperačních fibrózních stenóz anastomóz nebo před paliativní implantací expandibilních stentů.

Závěr:

Endoskopické metody se standardně používají v diagnostice prekancerózních stavů, časných karcinomů jícnu a kardie, ale stále se více využívají také v jejich léčbě (EMR, ESD, RFA, APC). Své místo nalezly také ve stagingu nádorů (EUS), ale i v paliativní léčbě pokročilých nádorů (metody rekanalizace, dilatace, stenty).

Práce byla podpořena grantovým projektem MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805).