ROLE CHIRURGICKÉ RESEKCE V LÉČBĚ GLIOMŮ MOZKU

Východiska:

Nejčastějšími mozkovými primárními intraaxiálními nádory jsou gliomy, které se dělí na dvě základní skupiny: gliomy nízkého stupně malignity (low-grade glioma – LGG) a gliomy vysokého stupně malignity (high-grade glioma – HGG). Tyto dvě skupiny se mezi sebou značně liší svými biologickými vlastnostmi, a tím i celkovou prognózou pacienta, a proto má každá z nich v rámci chirurgické léčby i své specifické postupy. Základním cílem chirurgického postupu je jejich maximálně možná resekce s cytoredukcí bez poškození funkčně důležitých oblastí mozku.

Cíl:

• a) Chirurgická resekce LGG – v případě symptomatických nádorů s projevy nitrolební hypertenze je indikována časná chirurgické resekce. V současné době převládá koncept nejen maximálně možné radikality, ale současně i maximálně možné bezpečné resekce nádoru s ohledem na individuální funkčně-anatomické poměry a výsledný funkční stav pacienta, se snahou minimalizovat výskyt a rozsah pooperačního neurologického deficitu. Možnosti této bezpečné resekce v poslední době rozšířily nové technologie jak v rámci zobrazovacích metod, tak i peroperačních metod. V dostupné literatuře převládá názor favorizující jednoznačně více extenzivní resekce LGG.
• b) Chirurgická resekce HGG – HGG jsou charakterizovány invazivním infiltrativním růstem a aktivní proliferací. Invazivní a infiltrativní charakter HGG je zodpovědný za nemožnost kurativní resekce. Dle literárních údajů lze říci, že neurochirurgický výkon u HGG s Gross Total Resection (GTR) má ve srovnání s méně rozsáhlou resekcí nebo  biopsií pozitivní vliv na délku života pacientů a patří k všeobecně uznávaným pozitivním prognostickým faktorům. Neexistují formální doporučení k indikaci reoperace.

Závěr:

Přes všechny současné možnosti je radikální resekce gliomů termín pouze grafický – radiologický, nikoliv však biologický. Proto cílem neurochirurgického výkonu je maximálně možné odstranění nádorové masy bez poškození funkčně důležitých oblastí mozku. Tím dosáhneme zmírnění nebo odstranění vlastních příznaků onemocnění, histologické verifikace nádoru a hlavně zlepšení podmínek pro následnou terapii, a tím i zvýšení šancí na prodloužení života a zlepšení jeho kvality. Proto je v posledních letech při rozvoji nových technologií v neurochirurgii věnována značná pozornost nejen zlepšení radikality vlastní resekce nádoru, ale zejména bezpečnosti této radikality s důrazem na snížení rizika nového neurologického poškození.