Konference: 2004 XXVIII. Brněnské onkologické dny a XVIII. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Onkologická rizika a prevence
Téma: Onkologická prevence v ČR
Číslo abstraktu: 06
Autoři: Mgr. Adam Svobodník, Ph.D.; RNDr. Daniel Klimeš, Ph.D.; Doc. RNDr. Ladislav Pecen, CSc.; prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc.; MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph.D.; MUDr. Helena Bartoňková; Doc. MUDr. Jan Novotný, Ph.D.; Prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.; prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.; prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.; kolektiv autorů
Úvod
Karcinom prsu představuje v současnosti jeden z nejzávažnějších epidemiologických problémů České republiky. V naší zemi je každoročně diagnostikováno více jak 4 500 nových případů onemocnění a incidence neustále vzrůstá. Na následky karcinomu prsu zemře každý rok více jak 2 000 českých žen a mezi příčinami úmrtí ve věkové kategorii 20-54 let tak zaujímá karcinom prsu první místo.
Studium rizikových faktorů vzniku karcinomu prsu je za této situace významné ze dvou důvodů. Jednak nám umožň uje pochopit podstatu onemocnění a odhalit procesy vedoucí k neoplastickým změnám v prsní žláze a dále nám umožň uje optimalizovat existující programy prevence a včasného záchytu. Výzkum v oblasti rizikových faktorů musí být založen na kombinaci poznání molekulární biologie a genetiky, správné interpretaci in vitro a in vivo experimentů, validní extrapolaci výsledků pozorování na zvířecích modelech a konečném ověření hypotéz v kvalitních case-control a kohortních epidemiologických studiích.
Metodika
Sběr dat: Dotazník RF-C50
Ve studii byla data pro statistické zpracování shromažďována prostřednictvím speciálně vytvořeného dotazníku RF-C50. Dotazník RF-C50 charakterem zjišťovaných rizikových faktorů odrážel aktuální stav vědeckého poznání v této oblasti a výčtem otázek respektoval limity časové náročnosti vyplnění.
Soubor respondentek
Ve studii byla hodnocena data celkem 13 114 žen. Z tohoto souboru byl u 2 269 (17,3%) pacientek diagnostikován karcinom prsu a 10 845 (82,7%) žen tvořilo kontrolní skupinu. Průměrný věk žen byl 52,6 let (SD=10,4) s nejmladší respondentkou ve věku 20 let a nejstarší ve věku 90 let.
Výsledky
Ve studii byl zjištěn vyšší výskyt karcinomu prsu u žen pravidelně konzumujících alkohol (p=0,030), byl potvrzen trend vyššího rizika vzniku onemocnění u obézních žen po menopauze a trend nižšího rizika u obézních žen před menopauzou a byl potvrzen signifikantně vyšší výskyt onemocnění u žen s nádorovým onemocněním v rodinné anamnéze (p=0,027). Naproti tomu byly zjištěny překvapivé výsledky při analýze rizika vzniku onemocnění ve vztahu k aktivnímu kouření (vyšší výskyt onemocnění byl zjištěn u nekuřaček; p<0,001) a ve srovnání s publikovanými údaji byly pozorovány nekonzistentní výsledky o úloze hormonálních a gynekologických faktorů. U pacientek s karcinomem prsu byl zjištěn pozdější věk nástupu menarche (p<0,001) a nižší riziko při užívání náhradní hormonální léčby (p<0,001) a hormonální antikoncepce (p<0,001). Dále ve studii nebyl ověřen preventivní účinek kojení a nebylo zjištěno signifikantně vyšší riziko vzniku onemocnění u nullipar a žen s pozdějším věkem při prvním porodu.
Závěr
Cílem této studie bylo ověření vlivu známých rizikových faktorů vzniku karcinomu prsu v populaci českých žen. Studie byla zrealizována v letech 1999-2002 a bylo do ní zařazeno celkem 13 114 žen. Ve studii byly ověřeny hypotézy o negativním vlivu alkoholu a obezity a o významné úloze výskytu nádorového onemocnění v rodinné anamnéze. Na druhé straně byly zjištěny překvapivé výsledky o významu kouření a o úloze hormonálních a gynekologických faktorů. Tyto výsledky budou ověřeny v další prospektivní kohortní epidemiologické studii u žen v České republice realizované v rámci projektu mamografického screeningu.
Karcinom prsu představuje v současnosti jeden z nejzávažnějších epidemiologických problémů České republiky. V naší zemi je každoročně diagnostikováno více jak 4 500 nových případů onemocnění a incidence neustále vzrůstá. Na následky karcinomu prsu zemře každý rok více jak 2 000 českých žen a mezi příčinami úmrtí ve věkové kategorii 20-54 let tak zaujímá karcinom prsu první místo.
Studium rizikových faktorů vzniku karcinomu prsu je za této situace významné ze dvou důvodů. Jednak nám umožň uje pochopit podstatu onemocnění a odhalit procesy vedoucí k neoplastickým změnám v prsní žláze a dále nám umožň uje optimalizovat existující programy prevence a včasného záchytu. Výzkum v oblasti rizikových faktorů musí být založen na kombinaci poznání molekulární biologie a genetiky, správné interpretaci in vitro a in vivo experimentů, validní extrapolaci výsledků pozorování na zvířecích modelech a konečném ověření hypotéz v kvalitních case-control a kohortních epidemiologických studiích.
Metodika
Sběr dat: Dotazník RF-C50
Ve studii byla data pro statistické zpracování shromažďována prostřednictvím speciálně vytvořeného dotazníku RF-C50. Dotazník RF-C50 charakterem zjišťovaných rizikových faktorů odrážel aktuální stav vědeckého poznání v této oblasti a výčtem otázek respektoval limity časové náročnosti vyplnění.
Soubor respondentek
Ve studii byla hodnocena data celkem 13 114 žen. Z tohoto souboru byl u 2 269 (17,3%) pacientek diagnostikován karcinom prsu a 10 845 (82,7%) žen tvořilo kontrolní skupinu. Průměrný věk žen byl 52,6 let (SD=10,4) s nejmladší respondentkou ve věku 20 let a nejstarší ve věku 90 let.
Výsledky
Ve studii byl zjištěn vyšší výskyt karcinomu prsu u žen pravidelně konzumujících alkohol (p=0,030), byl potvrzen trend vyššího rizika vzniku onemocnění u obézních žen po menopauze a trend nižšího rizika u obézních žen před menopauzou a byl potvrzen signifikantně vyšší výskyt onemocnění u žen s nádorovým onemocněním v rodinné anamnéze (p=0,027). Naproti tomu byly zjištěny překvapivé výsledky při analýze rizika vzniku onemocnění ve vztahu k aktivnímu kouření (vyšší výskyt onemocnění byl zjištěn u nekuřaček; p<0,001) a ve srovnání s publikovanými údaji byly pozorovány nekonzistentní výsledky o úloze hormonálních a gynekologických faktorů. U pacientek s karcinomem prsu byl zjištěn pozdější věk nástupu menarche (p<0,001) a nižší riziko při užívání náhradní hormonální léčby (p<0,001) a hormonální antikoncepce (p<0,001). Dále ve studii nebyl ověřen preventivní účinek kojení a nebylo zjištěno signifikantně vyšší riziko vzniku onemocnění u nullipar a žen s pozdějším věkem při prvním porodu.
Závěr
Cílem této studie bylo ověření vlivu známých rizikových faktorů vzniku karcinomu prsu v populaci českých žen. Studie byla zrealizována v letech 1999-2002 a bylo do ní zařazeno celkem 13 114 žen. Ve studii byly ověřeny hypotézy o negativním vlivu alkoholu a obezity a o významné úloze výskytu nádorového onemocnění v rodinné anamnéze. Na druhé straně byly zjištěny překvapivé výsledky o významu kouření a o úloze hormonálních a gynekologických faktorů. Tyto výsledky budou ověřeny v další prospektivní kohortní epidemiologické studii u žen v České republice realizované v rámci projektu mamografického screeningu.
Datum přednesení příspěvku: 26. 5. 2004
