Konference: 2009 XXXIII. Brněnské onkologické dny a XXIII. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Nádory dětského a adolescentního věku
Téma: II. Nádorová genetika
Číslo abstraktu: 031
Autoři: MUDr. Viera Bajčiová, CSc.; Doc. MUDr. Jarmila Skotáková, CSc.; Mgr. Lenka Tomášiková; MUDr. Jiří Tůma, CSc.; MUDr. Ingrid Rejdová; prof. MUDr. Jaroslav Štěrba, CSc.
Poruchy sexuálního vývoje představují celý komplex kongenitálních anomálií definovaných poruchami vývoje chromosomálního, gonadálního nebo anatomického pohlaví. Vzhledem ke složitosti a nejednotnosti terminologie a klasifikačních systémů, mohou být všeobecně rozděleny do třech skupin podle společných patofyziologických mechanizmů – hypervirilizační syndromy, hypovirilizační syndromy a gonadální dysgeneze.
Každá výše popsaná skupina má specifickou prevalenci rizika rozvoje germinálního nádoru. Skupinou s vysokým rizikem vzniku germinálních nádorů jsou pacienti s dysgenezou gonád. Gonadální dysgeneze může zůstat dlouho nepoznaná a často je prvním příznakem až opožděná puberta a primární amenorrhoea.
Spektrum germinálních nádorů u gonadální dysgeneze je širší než se původně myslelo. Různé typy gonadální dysgeneze mají různě vysoké riziko vzniku nádoru. Výskyt germinálních nádorů všeobecně je u gonadální dysgeneze kolem 30%, u hypovirilizačních syndromů kolem 5 – 10%. Nejčastějším typem nádoru u dysgenetických gonád je gonadoblastom, dysgeminom, embryonální karcinom nebo méně často smíšený germinální nádor.
Klinické příznaky
Čistá forma gonadální dysgeneze 46,XY (Swyerův
syndrom) je charakterizována přítomností 10 typických symptomů:
ženský fenotyp, opožděná puberta (absence puberty), infertilita,
štíhlá vysoká eunuchoidní postava, primární amenorrhea,
dysgenetické gonády, malá infantilní děloha, malé vejcovody,
hypovirilizmus, zvýšené hladiny gonadotropních hormonů. Dívka je
považována za zdravou až do období puberty.
Příznaky nádoru u dysgenetických gonád nejsou
nijak specifické. Většinou jsou zjištěny až v lokálně pokročilém
stadiu jako hmatná, někdy i viditelná nádorová masa. Nění
vzácností, že adolescentní pacientky jsou odeslány na gynekologické
vyšetření s podezřením na graviditu. Fakt, že mají primární
amenorrheu, často ujde pozornosti nejenom lékaře, ale i matky.
Vlastní soubor pacientů
Prezentujeme soubor 65 dívek ve věkovém rozmezí
1 – 18 let přijatých na KDO s diagnózou nádoru ovaria. U 6 dívek
(9% souboru) byly zjištěny poruchy sexuálního vývoje – u jedné
dívky typický habitus i karyotyp potvrdil Turnerův syndrom, u další
dívky byl diagnostikován CAIS. Čistá forma gonadální dysgeneze
46,XY (Swyerův syndrom) byla potvrzena u 4 dívek. Věk v čase
diagnózy 13 až 18 let, medián 16 let. U 2 dívek při genetickém
vyšetření rodiny byla potvrzena stejná anomálie u sestry (1 x CAIS,
1x Swyerův syndrom).
U 3 dívek byl diagnostikován smíšený germinální
nádor, 2 dívky měly dysgerminom a 1 dívka gonadoblastom. Všechny
dívky absolvovaly gonadektomii. Adjuvantní chemoterapie byla
indikována dle histologie a rozsahu onemocnění. Zemřela pouze jedna
dívka na sekundární AML v 1. kompletní remisi smíšeného GCT.
Ostatní dívky žijí v 1. CR.
Závěr
Gonadální dysgeneze patří mezi vzácné vrozené
malformace. Často je klinicky němá a nepoznaná až do období
puberty, kdy se demaskuje. Bohužel v tomto období již ve vysokém
procentu hrozí i maligní transformace a růst germinálního nádoru.
Příznakům předčasné puberty v dětském věku je věnována výrazně
větší pozornost než opožděné pubertě, která se často hodnotí pouze
jako fyziologická variace normy. Opomenutí sledování stavu puberty
u PLDD a rozpoznání odchylek od normy může mít pro pacientky s
nepoznanou gonadální dysgenezí závažné, někdy až fatální
následky.
Datum přednesení příspěvku: 18. 4. 2009