REŽIM EED U PACIENTŮ S HORMONÁLNĚ REZISTENTNÍM KARCINOMEM PROSTATY PO SELHÁNÍ LÉČBY

Východiska:

V současné době máme po selhání léčby docetaxelem jen omezené možnosti terapie. Režim EED (etoposid, epirubicin, prednison) byl popsán jako málo toxický a účinný režim.

Materiál a metody:

Po selhání léčby docetaxelem jsme v druhé linii použili léčbu režimem EED u třech pacientů. Podány byly čtyři, devět a dvacet cyklů. V jednom případě došlo během léčby k progresi onemocnění. Ve dvou případech došlo k poklesu a PSA o 30 %, resp. 80 % a následně stabilizaci onemocnění. Odpověď trvala šest a deset měsíců. Nežádoucí účinky I. a II. stupně dle WHO byly anémie, únava, neutropenie a kardiotoxicita, která si v jednom případě vyžádala redukci dávky epirubicinu od osmého cyklu. Toxicitou třetího stupně byla anémie s nutností podání krevních pře­vodů. Závažnější toxicita nebyla pozorována.

Závěr:

Režim EED je bezpečným režimem v druhé linii chemoterapie hormonálně rezistentního karcinomu prostaty po selhání léčby docetaxelem.