RETROSPEKTIVNÍ ANALÝZA SOUBORU PACIENTŮ S METASTATICKÝM GISTEM LÉČENÝCH IMATINIB MESYLÁTEM V MOÚ OD ROKU 2003

Úvod:

Gastrointestinální stromální nádory (GIST) představují 5 % všech sar­komů, s roční incidencí 10-20/milion obyvatel. V praxi se setkáváme s ná­dory různé pokročilosti a biologických vlastností, od malých indolentních až po nádory maligní povahy, které představují zhruba třetinu z nich. Nejčastější lokalizací je žaludek (40-70 %) a tenké střevo (20-40 %), vzácně mezenterium a omentum, generalizace je častá do jater a peritonea. Histopatologicky jde o vřetenobuněčné nebo epiteloidní, výjimečně pleiomorfní mezen-chymální nádory s častou expresí proteinu KIT. Radikální resekce nádoru (R0) představuje nejdůležitější prognostický faktor. Pětileté přežití se pohybuje kolem 50 %. Další prognostické faktory jsou velikost nádoru (horší u nádorů > 5 cm), mitotický index a absence mutace KIT genu. Negativním prognos­tickým rysem je ruptura tumoru a také velikost rezidua. Glivec (Imatinib mesylát) je kompetitivní inhibitor tyrozinkináz včetně KIT a PDGFR. Klinické stu­die s tímto preparátem prokázaly vysoké procento léčebných odpovědí u c-KIT pozitivních metastatických nebo inoperabilních GISTů a dobrou snášenli­vost. V Masarykově onkologickém ústavu je imatinib mesylát dostupný od září 2003.

Metodika zpracování:

Od září 2003 do konce roku 2012 bylo v MOÚ konzultováno 160 pacientů s histologicky verifikovaným GIST. Celkem 147 pacientů podstoupilo chirurgickou intervenci (91,9 %). Primární diagnostika ná­doru nebo druhé histologické čtení bylo provedeno u 136 pacientů, z toho morfologicky šlo u 93 případů (68,4 %) o vřetenobuněčný nádor, epiteloidní u 11 (8,1 %) a smíšenou variantu nádoru u 31 pacientů (22,8 %). Podle velikosti nádoru a počtu mitóz splňovalo 81,6 % pacientů kritéria vysokého a střed­ního rizika. Léčba imatinibem byla indikována u 91 osob, 3 pacienti dostávali cílenou léčbu po operaci pro „high risk" nádor, pro metastatické nebo lo­kálně pokročilé onemocnění bylo do konce roku 2012 léčeno 89 nemocných ve věkovém rozmezí 37-78 let, medián 61 let. Mutační analýza u 34 pacientů prokazuje mutaci exonu 11 c-KIT u 67,6 %, exonu 9 u 8,8 %, mutace PDGFR alfa exonu 12 byla zaznamenána u 5,9 % a exonu 18 rovněž u 5,9 % osob.

 Vý­sledky:

V tabulce jsou shrnuty léčebné odpovědi u 89 pacientů léčených imatinibem v dávce 400 mg/den kontinuálně, léčba probíhala do progrese one­mocnění či neakceptovatelné toxicity. Bylo zaznamenáno 62,9 % kompletních a parciálních odpovědí, klinický benefit byl dokumentován v 86,5 % případů.

 Závěr:

Imatinib mesylát představuje na molekulární úrovní první cílenou kauzální látku, která je vysoce efektivní v léčbě GIST a pacienty všeobecně dobře tolerovaná.