Konference: 2009 XXXIII. Brněnské onkologické dny a XXIII. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Kolorektální karcinom
Téma: V. Onkopatologie
Číslo abstraktu: 053
Autoři: MUDr. Radim Němeček, Ph.D.; doc. MUDr. Ilona Kocáková, Ph.D.; MUDr. Ivo Kocák, Ph.D.; prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D.; doc. MUDr. Radek Lakomý, Ph.D.; Doc. MUDr. Alexandr Poprach, Ph.D.; prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D.; MUDr. Rudolf Nenutil, CSc.; prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.
Obsahem sdělení je retrospektivní analýza potenciálních prediktivních parametrů odpovědi na anti-EGFR terapii (cetuximab v kombinaci s irinotekanem) v souboru pacientů s pokročilým mCRC, léčených v MOÚ od 7/2005 do 6/2008, follow up ukončen 1/2009.
Soubor a metody
50 pacientů (76% muži, medián věku 59,5 let, 84%
pac. s víceorgánovým postižením - především játra, plíce a
retroperitoneální lymfadenopatie, všichni s pozitivní expresí EGFR,
ECOG PS 0-1 a s přiměřenými hematologickými, renálními a jaterními
funkcemi). Všichni pacienti byli předléčeni fluoropyrimidiny a
irinotekanem, 92% oxaliplatinou, 20% bevacizumabem, u téměř všech
byl řešen chirurgicky primární nádor, u 14 pac. provedena resekce
jater, u 12 pac. RFAjaterních metastáz, u 3 pac. resekce plicních
metastáz. Sledovaná léčba probíhala u 66% pac. v rámci 3. linie, u
26% dokonce v rámci 4. či 5. linie paliativní chemoterapie pro
metastatické onemocnění. Léčebné schéma: iniciálně cetuximab 400
mg/m2 i.v. na 2 hod, následně týdenní aplikace 250
mg/m2 i.v. na lhod, irinotekan 350 mg/m2 á 3
týdny, hodnocení odpovědi po 2-3 měsících dle RECIST, léčba do
progrese či neakceptovatelné toxicity. Výsledky statisticky
zpracovány v programu MedCalc.
Výsledky
Follow-up studie se pohyboval v rozmezí od 2,3
do 35,7 měsíců s mediánem 13,8 m. Bylo podáno celkem 512 cyklů á 3
týdny (medián 9, rozmezí 3-29). Léčba ukončena u 48 pacientů (z
toho u 44 pac. pro progresi oněm.), jen 2 pac. v léčbě pokračují.
Ze sledovaného souboru dosud zemřelo 33 pac. (66%). Zaznamenali
jsme kompletní remisi (CR) u 2 pac. (4%), parciální remisi (PR) u
17 pac. (34%) a stabilizaci onemocnění (SD) u 17 pac. (34%) - tedy
celková objektivní odpověď (RR) nastala u 38% a kontrola onemocnění
u 72% pacientů. Léčba byla efektivní i u 10 pacientů ze 17 (59%),
kteří byli dříve na irinotekan rezistentní. Čas do progrese
onemocnění (TTP) se pohyboval v rozmezí 1,5-25 měsíců, medián TTP
6,4 m. Medián přežití od zahájení léčby cetuximabem byl 17,1 měsíců
(rozmezí 2,3-35,7 m), medián přežití od zahájení terapie pro
metastatické onemocnění byl 37,5 měsíců (rozmezí 10,4-82,3 m).
Stran toxicity dominoval průjem, nevolnost a akneiformní exantém
(G2 v 60% případů), většinou se však jednalo o mírnější stupně
toxicity G 1-2 (dle NCI-CTC) a léčba byla pacienty veskrze velmi
dobře tolerována (ukončení léčby z důvodu toxicity bylo nutné pouze
u 1 pac).
Hodnocení prediktivních parametrů odpovědi na léčbu
Byly potvrzeny statisticky signifikantní
pozitivní korelace mezi stupněm exantému a TTP (p=0,006), naopak
stupeň nádorové exprese EGFR s TTP nekoreloval. Taktéž následující
parametry nevykazovaly prediktivní potenciál: odpověď na předchozí
irinotekan, ECOG PS, věk, stadium v době dg a počet metastatických
lokalit.
Analýza KRAS: Dle odpovědi na léčbu a mediánu
času do progrese bylo vybráno 10 + 10 pacientů s nejlepšími a
nejhoršími výsledky, v jejichž vzorcích nádorové tkáně vyšetřen
metodou PCR za pomoci kitu TheraScreen statut onkogenu KRAS. Ve
skupině pacientů s nejlepší odpovědí (2xCR, 8xPR, TTP 9-25 m)
nebyla u žádného pacienta mutace KRAS tímto vyšetřením prokázána.
Ve skupině pac. s nulovou odpovědí na léčbu (kteří ihned
zprogredovali v intervalu od 1,5 do 2,8 m) bylo identifikováno 6
pacientů s mutací KRAS (5x Gly 12Asp, lx Gly 13Asp) a 4 pac. bez
prokazatelné mutace tohoto onkogenu. Byla potvrzena statisticky
signifikantní korelace mezi statutem KRAS a TTP (p=0,005, HR
3,262), mezi KRAS a přežitím od zahájení léčby cetuximabem
(p=0,015, HR 3,048) a mezi KRAS a přežitím od zahájení léčby
metastatického onemocnění (p=0,018, HR 2,929). V multivariační
analýze byl KRAS potvrzen jako nejsilnější prognostický faktor.
Závěr
Naše výsledky korelují se závěry aktuálních
studií, potvrzují efektivitu kombinace irinotekanu s cetuximabem v
léčbě pokročilého mCRC a potvrzují prediktivní hodnotu vyšetření
statutu onkogenu KRAS před zahájením anti-EGFR léčby.
Literatura:
- Cunningham D et al: Cetuximab monotherapy and cetuximab plus
irinotecan in irinotecan-refractory metastatic colorectal cancer. N
Engl J Med 351:337-345, 2004.
- Liévre A et al: KRAS mutation as an independent prognostic
factor in patients with advanced colorectal cancer treated with
cetuximab. J Clin Oncol 26:374-379, 2008.
- Van Cutsem E. et al: KRAS status and efficacy in the first-line
treatment of patients with mCRC treated with FOLFIRI with or
without cetuximab: The CRYSTAL experience. ASCO 2008. Abstract
2.
- Bookemeyer C. et al: KRAS status and efficacy of first-line treatment of patients with mCRC with FOLFOX with or without cetuximab: The OPUS experience. ASCO 2008. Abstract 4000.
Poděkování: Laboratorní část práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR: NR/9076-4.
Datum přednesení příspěvku: 16. 4. 2009