RADIOTERAPIE V LÉČBĚ METASTATICKÉHO POSTIŽENÍ PÁTEŘE

Ozáření kostních metastáz vč. metastáz do oblasti páteře je nejčastěji indikovanou paliativní radioterapií u generalizovaného nádorového onemocnění. Radioterapie má dobrý analgetický a reosifikační efekt a své místo i v léčbě syndromu míšní komprese. Medián celkového přežití u pacientů s kostními metastázami je přibližně od 6 měsíců u rakoviny plic až po několik desítek měsíců či let u karcinomu prsu či prostaty bez viscerálního postižení. Kostní metastázy nádorů prsu, prostaty jsou popisované jako příznivé, co se týče odpovědi na radioterapii i trvání terapeutického efektu. Nepříznivé jsou kostní metastázy nádorů plic, gastrointestinálních tumorů, nádorů hlavy a krku, maligního melanomu, sarkomů. V léčbě metastastatického postižení páteře konvenční radioterapií se frakcionační schémata neliší od postupů používaných obecně v léčbě kostních metastáz. V analgetickém efektu nejsou statisticky významné rozdíly mezi jednorázovým 1 x 8,0 Gy nebo frakcionovaným ozářením (20,0 Gy/5 frakcí, 24,0 Gy/6 frakcí, 30,0 Gy/10 frakcí). Po jednorazovém ozáření je častější reiradiace pro recidivu bolesti. Míra rekalcifikací je u jednorazového ozáření nižší. Jednorázové ozáření se obecně nedoporučuje v případech s hrozící patologickou frakturou u pacientů v dobrém stavu, po ortopedických stabilizacích, u neurologické symptomatologie u pacientů s dobrou prognózou. Míra odpovědí při konvenční RT co se analgetického efektu týče, bývá 40-78 %, kompletní odpověď 18-40 %. S rozvojem stereotaktické extrakraniální radioterapie (SBRT) jsou uváděny do praxe vyšší dávky a jiná frakcionační schémata pro zlepšení a prodloužení trvání léčebné odpovědi. Nejčastěji jde o dva přístupy - vysoká většinou jednorázová dávka záření v metastatickém ložisku a přilehlých segmentech obratle (1 x 14,0, 16,0, 20,0 Gy) nebo aplikace více frakcí na oblast celého obratle (5 x 4,0 Gy) se současným navýšením dávky v metastatickém ložisku (5 x 6,0-7,0 Gy). Nerandomizovaná data s monoinstitucionálních nebo retrospektivních studií uvádí 84% kontrolu bolesti (1 x 14,0 Gy) nebo i 90% (16-20 Gy) nezávisle na primární histologii. Povzbudivé jsou výsledky i v efektu dekomprese. Moniinstitucionální data uvádí redukci epidurálního objemu v průměru o 65 % za dva měsíce. Jediným prognostickým faktorem byl neurologický status. Jen u 5 ze 62 pacientů byla nutná následná chirurgická intervence pro progresi tumoru.