RADIOTERAPIE RECIDIV MOZKOVÝCH NÁDORŮ PO PŘEDCHOZÍ LÉČBĚ ZÁŘENÍM

Úvod:  

Léčba gliomů s vysokým stupněm malignity je velmi náročná a je spojena s častým výskytem recidivy v místě původní nádorové masy nebo v její těsné blízkosti. Nejvýznamnějším krokem v minulých letech bylo zavedení konkomitantní chemoradioterapie s temozolomidem, nabízející prodloužení mediánu přežití na 12-14,6 měsíce. Řešení recidiv je velmi problematické - chirurgické reexcise stejně jako opětovné ozáření velkých objemů jsou spojeny s významnými nežádoucími účinky. Bohužel ani výsledky systémové léčby vč. cílené terapie nejsou příliš optimistické. V poslední době přibývá publikací, které se zabývají použitím stereotaktické radiochirurgie nebo stereotaktické radioterapie recidiv mozkových nádorů a to samostatně nebo v kombinaci se systémovou léčbou (např. bevacizumab, kyselina valproová a další).

Metody:

Vyhledání článků v databázi PubMed podle klíčových slov gliomas, recurrence, radiotherapy, chemotherapy, targeted therapy a kombinací těchto slov.

Výsledky:

Bylo nalezeno celkem 285 článku, z nichž 16 se zabývalo radioterapií recidiv. Nalezené články se zaměřují hlavně na stereotaktickou radiochirurgii a radioterapii recidiv a to samostatnou nebo v kombinaci se systémovou terapií. Pomocí této léčby lze dosáhnout mediánu celkového přežití 4-13 měsíců od provedení stereotaktického ozáření pro recidivu. Zajímavé výsledky poskytuje kombinace stereotaktického ozáření a bevacizumabu (medián celkového přežití 11-13 měsíců). Lepší výsledky jsou dosahovány u nemocných v lepším celkovém stavu (PS 0-1, evet. Karnofsky > 70), s menším objemem recidivy a delším intervalem od ukončení iniciální léčby nádoru. Pokud jde o nežádoucí účinky léčby, nejsou příliš časté a velmi často ovlivnitelné kortikoidy nebo antiepileptiky. Zajímavou možností je ozáření velkoobjemových recidiv pomocí opakovaných ozáření nízkými dávkami (denní dávka 1,8 Gy v impulzech a 0,2 Gy každé 3 min) do celkové dávky 50 Gy.

Závěr:

Dle dostupné literatury lze konstatovat, že opětovné použití radioterapie u nemocných s recidivou mozkových nádorů po předchozí radioterapii se jeví jako smysluplné. Zvlášť zajímavé jsou výsledky u nemocných v dobrém stavu, s recidivou malého objemu a delším intervalem od ukončení iniciální léčby nádoru.