RADIOTERAPIE KARCINOMU PROSTATY V SOUČASNOSTI

Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Genitourinární nádory

Téma: XV. Uroonkologie

Číslo abstraktu: 157

Autoři: MUDr. Irena Čoupková; MUDr. Petr Čoupek; MUDr. Pavel Krupa; prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc.

Východiska:

Radioterapie karcinomu prostaty nabízí pacientům stejné dlouhodobé přežití jako radikální prostatektomie. Do dnešní doby dosáhla pokroku v několika aspektech.

Cíl:

Prezentace podává souhrn charakteristických rysů radioterapie karcinomu prostaty v současnosti. Při plánování radioterapie je dnes samozřejmostí použití techniky třídimenzionální konformní radioterapie (3D-CRT) a svazku záření s modulovanou intenzitou (IMRT), což umožňuje dáv­kovou eskalaci bez zvýšení rizika morbidity; důsledkem je potom zlepšení lokální kontroly nádorového onemocnění. Při dávce 78 Gy a vyšší je požadována denní kontrola uložení prostaty prostřednictvím obrazem řízené radioterapie (IGRT). Stále diskutovaným tématem zůstává zaujmutí pánevních uzlin do oza­řovaného pole. Benefit z profylaktického ozáření celé pánve se současnou neoadjuvantní, konkomitantní a adjuvantní hormonoterapií se předpokládá u pa­cientů s vysokým rizikem rekurence. Brachyterapie slouží k dalšímu zvýšení dávky v prostatě. Permanentní low-dose rate (LDR) brachyterapie s použitím zrn jódu-125 nebo palladia-103 či high-dose rate (HDR) brachyterapie s iridiem-192 je indikována jako monoterapie nebo v kombinaci se zevní radioterapií. V po­sledních letech urologové stále častěji provádějí radikální prostatektomii i u pacientů s lokálně pokročilým karcinomem prostaty. S tím souvisí indikace mul­timodální léčby — radikální prostatektomie s pánevní lymfadenektomií, pooperační radioterapie a hormonoterapie. Hormonoterapie má po dlouhou dobu svůj nezpochybnitelný význam u metastatického a recidivujícího karcinomu prostaty. Své nezastupitelné postavení získala postupně i u lokalizovaných sta­dií vysokého rizika rekurence a u lokálně pokročilého onemocnění v kombinaci s kurativní radioterapií. Posledních několik let je možno pozorovat obnovení zájmu o hypofrakcionovanou radioterapii. Při stereotaktické radioterapii se aplikují na oblast prostaty vysoké dávky záření obvykle v 5 či méně frakcích. Inova­tivní technikou současné doby je léčba protonovým svazkem jakožto atraktivní alternativa fotonového záření. Protonová terapie je slibnou metodou, ovšem v současné době není doporučena pro rutinní použití.

Závěr:

Radioterapie společně s radikální prostatektomií patří mezi základní léčebné metody karci­nomu prostaty. Akutní a chronickou toxicitu léčby zářením lze v době moderní radioterapie výrazně snížit zejména použitím pokročilých technik při pláno­vání i vlastním ozařování.

Tato práce byla financována z institucionální podpory výzkumné organizace poskytnuté Ministerstvem zdravotnictví ČR v roce 2013.

Datum přednesení příspěvku: 19. 4. 2013