Radioterapie karcinomu prostaty

V současnosti je zevní radioterapie – vedle radikální prostatektomie a intersticiální brachyterapie – jednou ze základních metod kurativní léčby lokalizovaného a lokálně pokročilého karcinomu prostaty. Zevní radioterapie v kombinaci s hormonální terapií je indikovaná u pacientů s vysokým rizikem, případně středním rizikem. Pooperační radioterapii je třeba uvážit u pacientů s nepříznivými histopatologickými a/nebo laboratorními parametry po radikální prostatektomii. Záchranná radioterapie lůžka prostaty je indikovaná při relapsu po radikální prostatektomii.

Existují důkazy o tom, že eskalace dávky záření zlepšuje výsledky léčby lokalizovaného karcinomu prostaty. Signifikantní vliv eskalace dávky na přežití bez biochemického relapsu a na lokální kontrolu prokázalo několik randomizovaných studií. Rozsáhlá retrospektivní analýza z Memorial Sloan-Kettering Cancer Center ukázala, že vyšší dávky záření významně snížily riziko PSA relapsu a riziko rozvoje distančních metastáz.

Radioterapie v kombinaci s hormonální terapií přináší u pacientů s vysoce rizikovým karcinomem prostaty lepší výsledky než radioterapie samotná. Benefit kombinované léčby je podložen výsledky prospektivních randomizovaných studií. Hormonální terapie (krátkodobá i dlouhodobá) snižuje riziko lokální recidivy a riziko rozvoje distančních metastáz. Dlouhodobá hormonální léčba v kombinaci s radioterapií zlepšuje celkové přežití u pacientů s lokálně pokročilým/vysoce rizikovým karcinomem prostaty. Krátkodobá hormonální léčba rovněž prodlužuje celkové přežití, pokud trvá alespoň 6 měsíců. Přibývá důkazů o přínosu hormonální léčby také u pacientů s lokalizovaným karcinomem prostaty (střední riziko).

IMRT karcinomu prostaty vykazuje nižší riziko chronické rektální toxicity v porovnání s 3D-CRT. Recentní De Neveho analýza klinických výsledků IMRT potvrdila benefit této techniky u 8 srovnávacích studií. IMRT v porovnání s 3D-CRT vedlo k redukci 10leté chronické GI toxicity 2. a vyššího stupně z 13 % na 5 % (p < 0,001). Incidence chronické GU toxicity byla u obou metod srovnatelná.

IGRT znamená systematickou verifikaci pozice pacienta před a/nebo během každé frakce radioterapie spojenou s korekcí nepřesnosti nastavení. V současnosti je k dispozici řada IGRT metod (portálové snímkování, kilovoltážní zobrazení, CT kuželovým svazkem – cone-beam CT). Výhodou cone-beam CT je vizualizace měkkých tkání – prostaty, rekta, močového měchýře. IGRT zvyšuje spolehlivost a bezpečnost léčby a zajišťuje její kvalitu na vyšší úrovni. Další přínos IGRT spočívá v tom, že pokud ozařujeme přesněji, můžeme redukovat bezpečnostní lem kolem prostaty. V důsledku toho je ozařován menší cílový objem a dochází k šetření rekta a močového měchýře.