RADIOTERAPIE A CHEMOTERAPIE UPGRADOVANÝCH SUPRATENTORIÁLNÍCH NÍZKOSTUPŇOVÝCH NÁDORŮ MOZKU S VOLUMOMETRICKÝM VYHODNOCENÍM PO LÉČBĚ U SOUBORU 7 PACIENTŮ

Východiska:

Nízkostupňové gliální nádory mozku v dospělé populaci se vyskytují ve věkovém rozmezí 20.-45. roku života pacientů. Nejčastějším příznakem onemocnění jsou projevy epileptické ataky, méně jsou poruchy lokomočních funkcí a kognitivních funkcí. Léčebným přístupem je maximální neurochirurgická resekce, antiepileptická léčba a dispenzarizace pacienta. K relapsu nemoci charakteru objemové progrese dochází v rozmezí 7-2,5 roku po resekci. Další progrese onemocnění po první resekci přichází většinou do 24 měsíců. Při podání systémové chemoterapie je popisovaný relaps v rozmení do 21 měsíců. Při užití samostatné radioterapie závisí doba do progrese nemoci na biologickém povaze nádoru. V případě dalšího relapsu nemoci jsou již velmi omezené možnosti komplexní onkologické léčby a velmi často se jedná o nádory s projevy již vysokostupňového nádoru mozku. Z těchto důvodů byl u nádorů s pro­jevy grafické objemové progrese supratentoriálních nízkostupňových nádorů volený postup komplexní onkologické léčby jako u vysokostupňových nádorů mozku s cílem prodloužení doby do progrese nemoci a prodloužení celkové doby přežití pacientů.

Soubor pacientů a metody:

Od července 2011 bylo za­řazeno do komplexní onkologické léčby 7 pacientů, u kterých byla provedena maximální resekce nízkostupňového mozkového nádoru v supratentoriální lo­kalizaci. U všech pacientů byla provedena maximální resekce s ponechám rezidua nádoru pro riziko poškození kognitivních funkcí pacienta. U všech pacientů byla detekována objemová progrese rezidua nádoru pomocí MRI, MRI spektroskopie a PET. Vyhodnocení pacientů bylo provedené srovnáním vstupních ob­razů u nádorů v T1 hypointenzitě a T2 hyperintenzitě vážených obrazů v multiplanární rekonstrukci pomocí Stealth (Medtronic, Minneapolis, USA a Siemens Symphony 1.5 T). Histologické složení nádorů - oligodendrogliom 2, fibrilární astrocytom 3, oligoastrocytom 2. Věkové rozmezí bylo ve 32-47 let věku pa­cientů. U všech pacientů byla aplikována radioterapie dávkou 60 Gy v nádorovém reziduu, plánování radioterapie na systému Eclips Varian a přístrojích Clinac Varian. Chemoterapie v potenciaci temozolomidem v dávce 75 mg/m² p.o. qd a adjuvantní chemoterapii temozolomidem v dávce 200 mg/m² D1-5 v inter­valu 28 dnů.

Výsledky:

Hodnocením grafické odpovědi u sledovaných pacientů je regrese v průměru 90 %> v T1 váženém obrazu a 73 %> v T2 obrazu MRI.

Závěr:

U všech sledovaných pacientů došlo po komplexní onkologické léčbě k výrazné regresi inoperabilního nádorového rezidua supratentoriálních ná­dorů mozku, bez poškození kognitivních funkcí.