Konference: 2006 14. onkologicko-urologické sympozium a 10. mammologické sympozium
Kategorie: Genitourinární nádory
Téma: Karcinom močového měchýře II.
Číslo abstraktu: 012
Autoři: MUDr. Kateřina Dědečková; Doc. MUDr. Jiří Kubeš, Ph.D.; MUDr. Radek Zapletal
VÝCHODISKA A CÍL
Uroteliální karcinom močového měchýře bývá řazen mezi skupinu poměrně radiorezistentních nádorů, k jejichž vyléčení je třeba aplikovat vysoké dávky záření (Steel). Dávka potřebná k vyléčení uroteliálního karcinomu se blíží toleranci okolních zdravých tkání (močový měchýř, rektum, střevní kličky). Proto bylo dříve toto onemocnění považováno za radioinkurabilní a radioterapie byla indikována pouze s paliativním záměrem. S nástupem moderních radioterapeutických technik (konformní radioterapie s možností 3D plánování) je možné aplikovat radikální dávku záření za podmínek přijatelné toxicity.
MATERIÁL A METODY
V Ústavu radiační onkologie FN Bulovka (ÚRO) je v léčbě lokalizovaného infiltrujícího uroteliálního karcinomu močového měchýře aplikován kurativní konzervativní přístup zahrnující samostatnou radioterapii u pacientů nevhodných k radikální cystektomii či tento zákrok odmítajících. V souladu s aktuálními poznatky je součástí našeho protokolu též močový měchýř zachovávající přístup u pacientů vhodných k radikální cystektomii užívající trimodální léčbu (maximální transuretrální resekci tumoru následovanou chemoradioterapií s T restagingem po 44 Gy aplikované dávky). Pacientům v kompletní remisi při T restagingu je následně doplněna radikální dávka chemo-radioterapie do celkové dávky 64 Gy, u ostatních pacientů je navržena radikální cystektomie.
Samostatná radikální radioterapie zahrnuje 3 fáze. Úvodním ozařovaným objemem je oblast močového měchýře a spádových pánevních lymfatik do dávky 44 Gy, která by měla být dostatečná k eradikaci subklinického postižení mízních uzlin. 2. fáze zahrnuje oblast celého močového měchýře do dávky 64 Gy. Ve 3. fázi radioterapie je léčba cílena pouze na oblast primárního tumoru (či tumorů) do celkové dávky 70 Gy. Úvodní část přednášky představuje protokol léčby infiltrujícího karcinomu močového měchýře užívaný v ÚRO. Druhá část bude věnována prezentaci vlastního malého souboru pacientů, kteří podstoupili radikální radioterapii.
ZÁVĚR
Radioterapie v moderním pojetí má kurativní potenciál v léčbě lokalizovaného infiltrujícího uroteliálního karcinomu močového měchýře u pacientů nevhodných k radikální cystektomii i u pacientů, kteří se rozhodnou pro šanci na zachování močového měchýře. Maximální možná transuretrální resekce tumoru, detailní peroperační popis lokalizace nádoru a včasné odeslání pacienta urologem k radioterapii jsou zásadní předpoklady pro následnou úspěšnou práci radioterapeuta.
Uroteliální karcinom močového měchýře bývá řazen mezi skupinu poměrně radiorezistentních nádorů, k jejichž vyléčení je třeba aplikovat vysoké dávky záření (Steel). Dávka potřebná k vyléčení uroteliálního karcinomu se blíží toleranci okolních zdravých tkání (močový měchýř, rektum, střevní kličky). Proto bylo dříve toto onemocnění považováno za radioinkurabilní a radioterapie byla indikována pouze s paliativním záměrem. S nástupem moderních radioterapeutických technik (konformní radioterapie s možností 3D plánování) je možné aplikovat radikální dávku záření za podmínek přijatelné toxicity.
MATERIÁL A METODY
V Ústavu radiační onkologie FN Bulovka (ÚRO) je v léčbě lokalizovaného infiltrujícího uroteliálního karcinomu močového měchýře aplikován kurativní konzervativní přístup zahrnující samostatnou radioterapii u pacientů nevhodných k radikální cystektomii či tento zákrok odmítajících. V souladu s aktuálními poznatky je součástí našeho protokolu též močový měchýř zachovávající přístup u pacientů vhodných k radikální cystektomii užívající trimodální léčbu (maximální transuretrální resekci tumoru následovanou chemoradioterapií s T restagingem po 44 Gy aplikované dávky). Pacientům v kompletní remisi při T restagingu je následně doplněna radikální dávka chemo-radioterapie do celkové dávky 64 Gy, u ostatních pacientů je navržena radikální cystektomie.
Samostatná radikální radioterapie zahrnuje 3 fáze. Úvodním ozařovaným objemem je oblast močového měchýře a spádových pánevních lymfatik do dávky 44 Gy, která by měla být dostatečná k eradikaci subklinického postižení mízních uzlin. 2. fáze zahrnuje oblast celého močového měchýře do dávky 64 Gy. Ve 3. fázi radioterapie je léčba cílena pouze na oblast primárního tumoru (či tumorů) do celkové dávky 70 Gy. Úvodní část přednášky představuje protokol léčby infiltrujícího karcinomu močového měchýře užívaný v ÚRO. Druhá část bude věnována prezentaci vlastního malého souboru pacientů, kteří podstoupili radikální radioterapii.
ZÁVĚR
Radioterapie v moderním pojetí má kurativní potenciál v léčbě lokalizovaného infiltrujícího uroteliálního karcinomu močového měchýře u pacientů nevhodných k radikální cystektomii i u pacientů, kteří se rozhodnou pro šanci na zachování močového měchýře. Maximální možná transuretrální resekce tumoru, detailní peroperační popis lokalizace nádoru a včasné odeslání pacienta urologem k radioterapii jsou zásadní předpoklady pro následnou úspěšnou práci radioterapeuta.
Datum přednesení příspěvku: 30. 11. 2006
