Konference: 2008 16. onkologicko-urologické sympozium a 12. mammologické sympozium
Kategorie: Genitourinární nádory
Téma: Karcinom močového měchýře III.
Číslo abstraktu: 015
Autoři: MUDr. Petr Filipenský, Ph.D.; MUDr. Arne Rovný; MUDr. Jana Katolická, Ph.D.; MUDr. Petr Řehořek; Bc. Monika Hůlová
Radikální cystektomie a derivace moče je
rozsáhlý amputačně rekonstrukční výkon, který lze rozdělit do dvou
fází – 1. radikální cystektomie + lymfadenektomie a 2. derivace
moče. Radikální cystektomie je z onkologické indikace prováděna u
pacientů s histologicky verifikovaným infiltrujícím nádorem
močového měchýře nebo nádorem povrchovým refrakterním nebo rychle
recidivujícím po lokální léčbě.
Autoři hodnotí soubor 286 pacientů, kteří postoupili radikální cystektomii a derivaci moče v období 1994–2007. Optimální forma derivace moče je taková, která nahradí jak rezervoárovou tak evakuační funkci močového měchýře. Ne vždy je možno vzhledem k onkologické bezpečnosti, peroperačnímu nálezu nebo interkurencím pacienta volit formu derivace moče ortotopickou substitucí.
Na našem pracovišti jako derivace moče byly provedeny uretero-ileostomie ve 113 případech (40%), ureterostomie v 7 případech (2%), Mainz pouch II ve 29 případech (10%), heterotopická neovezika ve 42 případech (15%) a ortotopická neovezika v 95 případech (33%).
Ve sledovaném období se vyskytla lokální recidiva nebo vzdálená diseminace choroby v 61 případech (21).
Peroperační mortalita nebyla zaznamenána, časná pooperační mortalita (do 30. dne po výkonu) se vyskytla v 8 případech (3%) z toho v 7 případech na interkurentní interní onemocnění a v jednom případě došlo 7. pooper. den k rozvoji multiorgánového selhání následně k rozvoji neřešitelné koagulopatie a exitu. Ve sledovaném období se vyskytla lokální recidiva nebo vzdálená diseminace choroby v 61 případech (21%). Závažná časná chirurgická pooperační morbidita se vyskytla v 15 případech (dehiscence enteroenterické anastomózy, dehiscence ureteroenterální anastomozy). Komplikace s hojením rány (dehiscence, eventerace) se vyskytly v 22 případech.
Radikální cystektomie je v případě léčby nádorů močového měchýře nejúčinnější a v podstatě jedinou kurativní terapeutickou modalitou. Výkon vzhledem ke svému rozsahu je zatížen peroperační a pooperační mortalitou, která by neměla celkově přesáhnout 5%. Výběr vhodné derivace je především otázkou celkového stavu pacienta jeho schopnosti, rozsahu a patologické charakteristiky nádoru a také zkušeností operatéra.
Autoři hodnotí soubor 286 pacientů, kteří postoupili radikální cystektomii a derivaci moče v období 1994–2007. Optimální forma derivace moče je taková, která nahradí jak rezervoárovou tak evakuační funkci močového měchýře. Ne vždy je možno vzhledem k onkologické bezpečnosti, peroperačnímu nálezu nebo interkurencím pacienta volit formu derivace moče ortotopickou substitucí.
Na našem pracovišti jako derivace moče byly provedeny uretero-ileostomie ve 113 případech (40%), ureterostomie v 7 případech (2%), Mainz pouch II ve 29 případech (10%), heterotopická neovezika ve 42 případech (15%) a ortotopická neovezika v 95 případech (33%).
Ve sledovaném období se vyskytla lokální recidiva nebo vzdálená diseminace choroby v 61 případech (21).
Peroperační mortalita nebyla zaznamenána, časná pooperační mortalita (do 30. dne po výkonu) se vyskytla v 8 případech (3%) z toho v 7 případech na interkurentní interní onemocnění a v jednom případě došlo 7. pooper. den k rozvoji multiorgánového selhání následně k rozvoji neřešitelné koagulopatie a exitu. Ve sledovaném období se vyskytla lokální recidiva nebo vzdálená diseminace choroby v 61 případech (21%). Závažná časná chirurgická pooperační morbidita se vyskytla v 15 případech (dehiscence enteroenterické anastomózy, dehiscence ureteroenterální anastomozy). Komplikace s hojením rány (dehiscence, eventerace) se vyskytly v 22 případech.
Radikální cystektomie je v případě léčby nádorů močového měchýře nejúčinnější a v podstatě jedinou kurativní terapeutickou modalitou. Výkon vzhledem ke svému rozsahu je zatížen peroperační a pooperační mortalitou, která by neměla celkově přesáhnout 5%. Výběr vhodné derivace je především otázkou celkového stavu pacienta jeho schopnosti, rozsahu a patologické charakteristiky nádoru a také zkušeností operatéra.
Datum přednesení příspěvku: 26. 11. 2008
