Radiální jizva jako radiologická a klinicko-patologická jednotka

Konference: 2008 16. onkologicko-urologické sympozium a 12. mammologické sympozium

Kategorie: Zhoubné nádory prsu

Téma: Karcinom prsu I.

Číslo abstraktu: 039

Autoři: L. Večeřová; Mgr. Marie Trnková

Předneseno pod názvem: Radiální jizva z pohledu radiodiagnostika a patologa

CÍL

Radiální jizva (radiální či komplexní sklerosující lese) je kontroverzní radiologická a klinicko-patologická jednotka.

Cílem sdělení je upozornit na nejednotný pohled na radiální jizvu, její biologickou povahu a z ní vyplývající nestandardní postupy při sledování a léčbě žen po jejím ověření v core cut biopsii a vakuové biopsii. Radiální jizva je sice benigní léze, ale často je spojena na periferii s vystupňovanou proliferací epitelu duktů nebo lobulů, která pak tuto afekci řadí mezi premaligní. atypickou duktální nebo lobulární hyperplazií.


Z pohledu radiodiagnostika je v mamografickém obraze u asymtomatických žen obtížná diferenciální diagnostika mezi radiální jizvou a invazivním karcinomem. Celoplošný mamografického skríning umožňuje častěji náhodně diagnostikovat obraz radiální jizvy.

Výskyt je většinou u asymtomatických žen, bez ohledu na typologii žlázy a věk ženy a je bez klinicky hmatné rezistence.

  • mamograficky se jedná o spikulární lézi, která má odlišný tvar v jednotlivých standardních projekcích

  • nezpůsobuje změnu tloušťky kůže a ani její retrakci na zhotovených projekcích

  • spikula nevybíhají z denzního centra

  • obvyklá je absence mikrokalcifikací

  • je bez typického sonografického nálezu a na duplexní sonografii je patrna jenom minimální vascularisace


Z pohledu histologa je lese diagnosticky obtížná ze dvou důvodů. Jednak je nutné odlišit nepravidelné tubuly v centru od tubulárního karcinomu. Obvykle je nezbytné verifikovat myoepiteliální vrstvu některým z imunohistochemických markrů.

Druhým důvodem je značná nepravidelnost proliferativních změn v intenzitě i v rozložení v afekci, což ztěžuje hodnocení stupně proliferace epitelu duktů zejména v core cut biopsiích. Zejména u větších lesí (nad 6 mm) může proliferace nabývat až charakteru duktálního karcinomu in situ a představuje tak riziko pro vznik invazivního karcinomu.

K prezentaci jsme použili několik kasuistik z archivu našich pracovišť. Jedná se o kasuistiky žen s mamografickým a sonografickým vyšetřením, ověřených biopticky a operativně. Komplexnost hodnocení nálezů z jednotlivých vyšetřovacích modalit, dobrá spolupráce radiodiagnostika a histologa, kvalitní odběr zejména z periferie léze vede k minimalizaci falešně negativních nálezů a k diagnostice minimálních karcinomů.

Datum přednesení příspěvku: 28. 11. 2008