PSYCHOLOGICKÉ SOUVISLOSTI ODMÍTNUTÍ LÉČBY V KONTEXTU STÁVAJÍCÍHO SYSTÉMU KOMPLEXNÍ ONKOLOGICKÉ PÉČE

Konference: 2012 3. pražské mezioborové onkologické kolokvium Prague ONCO

Kategorie: Psychoonkologie

Téma: Abstrakta a přednášky - Lékařská sekce

Číslo abstraktu: 034

Autoři: PhDr. Marie Nosálková, PhD.

Souhrn

Autorka příspěvku shrnuje dosavadní zjištění z oblasti výzkumu odmítání a opouštění léčby onkologicky nemocnými, včetně aktuálních poznatků prezentovaných na 13. Světovém psychoonkologickém kongresu. Na toto kontroverzní téma nahlíží pohledem několika zúčastněných – pacienta samého, jeho blízkých, zástupce zdravotnického týmu či terapeuta, který nemocného provází léčbou. Závěrem nabízí možné odpovědi na otázku, jak na odmítání léčby nemocným reagovat.

Klíčová slova: odstoupení od léčby, odmítání léčby, compliance, onkologicky nemocný, psychosociální pomoc, volba

Úvod

Onkologická onemocnění si až do dnešních dní udržují hrůzostrašnou pověst jakéhosi „moderního moru“, stejně jako první místo na pomyslném žebříčku nejobávanějších diagnóz. V představě většiny nezasvěcených znamená onkologické onemocnění jistou, ale postupnou a bolestivou smrt, na cestě k níž nemocného čekají mnohé útrapy v podobě nepříjemných vyšetření či zákroků a zejména negativních vedlejších účinků léčby. Na druhou stranu na smrt je stále pohlíženo jako na lékařské selhání, proti kterému je potřeba co nejintenzivněji bojovat. Přijmout fakt, že nastal čas zanechat boje, může být pacientem, jeho blízkými i zdravotníkem samým chápáno jako prohra, slabost, vzdání se.

Společně s neustále rostoucí incidencí onkologických onemocnění tak nabývá na aktuálnosti také problematika odmítání léčby onkologicky nemocnými v celém spektru kontextů.

Psychologické souvislosti odmítání léčby

Výrazné zpoždění ve vyhledání péče či odmítání lékařských vyšetření či zákroků pacientem není vzácným jevem ani ve vyspělých zemích počátku 21. století. V praxi nemocný odmítá zejména nebezpečné, mimořádné nebo neúměrné léčebné postupy a prostředky, které způsobují bolest, kterých se děsí atd. Nezřídka také v mysli nemocného působí obranné mechanismy, takže si „opomenutí“, podcenění či popření nutnosti odborné péče nemusí zcela uvědomovat. Svou roli v těchto případech hrají různé okolnosti, například povaha nemoci, věk, socioekonomické proměnné atd. Tato problematika spadá do oblasti psychologie zdraví a nemoci a je poměrně bohatě vědecky zmapována.

Na druhou stranu motivy k odmítnutí zákroku nemusejí být nutně paralelní k těm, které pacienta vedou k celkovému odstoupení od léčby. Problematika odmítání léčby nabývá na významu v kontextu chronických onemocnění, zejména pak těch onkologických – v celosvětovém měřítku jí však stále není věnována dostatečná pozornost: výzkumné studie se na toto téma nově zaměřují teprve v posledních deseti letech, bohužel se však omezují vesměs pouze na vyspělé západní země, přičemž závěry se shodují, že na problematice se významně podílejí také místní a etnické rozdíly.

e-mail: marie.nosalkova@seznam.cz

Datum přednesení příspěvku: 26. 1. 2012