Průtoková cytometrie v detekci biologických prognostických znaků a minimální reziduální choroby u neuroblastomu.

Neuroblastom je nejčastější solidní nádor u dětí do jednoho roku života a tvoří asi 8-10% všech dětských nádorových onemocnění. Vychází ze tkáně sympatického nervového systému, metastazuje nejčastěji do kostí, kostní dřeně, lymfatických uzlin, jater, vzácně do kůže.

Je známo, že ploidie nádorových buněk má u části dětí s neuroblastomem souvislost s prognózou onemocnění. Diploidní nebo tetraploidní buňky jsou spojeny se špatnou prognózou, naopak nález převážně triploidní populace buněk s příznivějším průběhem onemocnění.

Celkové množství DNA v jednotlivých buňkách (DNA ploidie) i množství DNA v jednotlivých fázích buněčného cyklu (G0, Gl, S, G2/M) lze zjišťovat průtokovou cytometrií. DNA analýza spočívá v detekci inkorporovaného propidium iodidu. Při nálezu aneuploidního klonu se dále hodnotí tzv. DNA index neboli poměr obsahu DNA v patologickém klonu a euploidního obsahu DNA.

K mechanicky rozvolněným buňkám nádorové tkáně v médiu je přidán hypotonický roztok propidium iodidu obsahující RNAázu a detergenty. Následuje inkubace přes noc, přefiltrování buněčné suspenze a stanovení obsahu DNA průtokovým cytometrem. DNA ploidie a DNA index jsou analyzovány programem MultiCycle.

Paralelně se ve vzorku nádorové tkáně pomocí průtokové cytometrie zjišťuje skutečné zastoupení neuroblastomových buněk. Tyto buňky jsou detekovány pomocí 4 znaků CD45-CD44+CD56+CD81+ také v kostní dřeni, případně v periferní krvi či v PBSC.

Doposud jsme stanovili ploidii tkáně neuroblastomu u 9 pacientů, jejichž věk se pohyboval od 1 roku do 20 let. Z 5-ti hodnotitelných vzorků tkáně byly vyhodnoceny 4 jako diploidní a 1 jako aneu/tetraploidní.

V rámci detekce minimální reziduální choroby bylo celkem vyšetřeno 21 vzorků aspirátu kostní dřeně. Infiltrace neuroblastomovými buňkami byla v různém rozsahu od masivní (představující 14%) po minimální (v desetinách %), a to u 5-ti vzorků.

Přítomnost maligních buněk jsme také zachytili u 4 ze 7 vzorků periferní krve a v 1 ze 4 vaků s PBSC.

Práce byla podpořena grantem Ministerstva zdravotnictví číslo MZ000209805, Grantovou agenturou ČR (GA 406/07/1384) a NR 9125.