Provádění nutričního rizikového screeningu (NRS) u ambulantních pacientů s nově diagnostikovaným bronchogenním karcinomem plic

Úvod

Mortalita na karcinom plic je stále velmi vysoká a výsledky léčby jsou i přes nesporný pokrok stále ještě neuspokojivé. Většina nemocných s bronchogenním karcinomem přichází do ambulance již v pokročilém stádiu, kdy je pravděpodobnost dlouhodobého přežívání malá.

Již dlouho je známo, že proteino-energetická malnutrice je klinicky významná jako negativní prognostický faktor přežívání u pacientů se zhoubnými nádory. Převládá u pacientů s pokročilým stupněm nádorového onemocnění. U pacientů s nádorem plic jsou známky malnutrice často vyjádřeny ještě před stanovením diagnózy. Tedy ještě před terapeutickou zátěží.

Hodnota rizika malnutrice, zjištěná nutričním rizikovým screeningem (NRS), by pro daný stav pacienta a typ nádoru také mohla mít vliv na prognózu tolerance a výsledku léčby.

Cíl práce

Cílem této studie bylo ocenit použití nutričního rizikového screeningu (NRS 2002) v ambulantní praxi a zhodnotit jednotlivé nutriční ukazatele u pacientů s nově zjištěným bronchogenním nádorem, a to jak v době diagnózy, tak v průběhu léčby.

Materiál a metoda

Ve skupině 122 nemocných s nově zjištěným bronchogenním karcinomem bylo proto provedeno vstupní vyšetření nutričního stavu ambulantní sestrou ve spolupráci s lékařem. Zjišťována byla aktuální a obvyklá tělesná hmotnost, procentuální úbytek tělesné hmotnosti, tělesná výška, index tělesné hmotnosti a odhad průměrného příjmu stravy v posledním týdnu, vyjádřený v procentech obvyklého plného příjmu. Nutriční rizikový screening (NRS, Nutritional Risk Screening 2002) vyjadřující riziko významné podvýživy, byl vytvořen součtem aktuálního stavu výživy (0-3 body) s faktory aktivity nádorového onemocnění a nutričního rizika vyplývajícího z plánované léčby (také 0-3 body).

Na podkladě těchto údajů bylo u pacienta stanoveno nutriční riziko ve škále 1-6. U skupiny nemocných bylo toto riziko sledováno i v průběhu onkologické léčby.

Charakteristika souboru

Soubor tvoří 122 nemocných s bronchogenním karcinomem, z toho je 84 (68,9%) mužů a 38 (31,1%) žen. Průměrný věk nemocných je 62,5 roků /29-83 r.) Nemocných s nemalobuněčným karcinomem je 83 (68%) malobuněčným karcinomem 33 (27%) u 6 není morfologické ověření. Klinické stádium I bylo stanoveno u 14 (11,5%), klinické stádium II u 7 (5,7%) a III Au 14(11,5%), kl. St. IIIB u 27(22,1%), převažovalo klinické stádium IV u 55 (45,1%) nemocných. V 5 (4,1%) případech nebylo stádium stanoveno.

Operaci podstoupilo 15 (9,8%), operaci a adjuvantní chemoterapii mělo 7 (5,7%) nemocných. Samostatnou chemoterapií bylo léčeno 71 (58,2%) nemocných.

Konkomitantní chemoradioterapii podstoupilo 12 (9,8%) nemocných. Samostatnou radioterapii jsme indikovali u 1 nemocného, u ostatních nemocných byla zvolena symptomatická léčba.

Výsledky a závěr

V souboru 122 pacientů s nově diagnostikovaným zhoubným nádorem plic bylo nejčastěji zastoupené NRS s hodnotou 2 (29,5% pacientů). NRS s hodnotou 1 bylo zastoupeno u 20,5% pacientů. Celkově však bylo zjištěno nutriční riziko (NRS > 3) u 46,7% pacientů.

V různých kategoriích NRS byl prokázán statisticky významný rozdíl v BMI (p < 0,001). Pacienti s hodnotou NRS 3 až 5 mají statisticky významně nižší BMI než pacienti s NRS 1 až 2 (Tab. 2). Spearmanův korelační koeficient rS = -0,388 (p < 0,001). Bylo tedy prokázáno, že s rostoucí hodnotou NRS klesá i hodnota BMI.

U skupiny nemocných léčených bud systémovou chemoterapii a nebo konkomitantní chemoradioterapii jsme pak sledovali vývoj NRS v průběhu léčby.

Výsledky tohoto sledování budou zhodnoceny v přednášce.

Práce ukazuje, že v našem homogenním souboru pacientů s nově diagnostikovaným bronchogenním nádorem bylo pomocí NRS zjištěno riziko malnutrice u 46,7% pacientů. Zjištěná data dokumentují potřebu systematického nutričního rizikového screeningu u všech onkologických nemocných, kteří zahajují protinádorovou léčbu. Pouhá hodnota indexu tělesné hmotnosti často není schopna identifikovat pacienty v riziku malnutrice, což bylo potvrzeno i tím, že většina pacientů měla přiměřenou tělesnou hmotnost. Pouze 10 (8,3%) pacientů mělo hodnotu BMI nižší než 20,5kg/m². V průběhu léčby se může hodnota NRS měnit a je proto nutné sledovat tento parametr nejen v době diagnózy.

Je však nutné ve velkých studiích potvrdit, že sledování nutričního rizika a systematická nutriční podpora může mít u nemocného se zhoubným nádorem vliv na toleranci léčby a jeho prognózu. Určité výsledky v souboru našich nemocných tento předpoklad podporují.