PROTONY VE STEREOTAKTICKÉ RADIOTERAPII A RADIOCHIRURGII

Východiska:

Stereotaktická radioterapie a radiochirurgie je definována jako aplikace vysokých jednotlivých dávek do cílového objemu, s rychlým spádem dávky v okolí a s vysoce přesným provedením samotného ozáření.

Parametry používané k popisu kvality těchto technik jsou: index konformity (CI) (poměr objemu ozářeného referenční izodózou/ PTV); koeficient nehomogenity (IC, rozdíl v dávce v cílovém objemu); lokalizační faktor (definován pro mozek) (integrální dávka do cílového objemu/ integrální dávce na celý mozek). Přesnost provedení je dána technickými možnostmi IGRT (radioterapie řízené obrazem) pro danou technologii.

Srovnání protonů a fotonů ve stereotaxi:

Index konformity je přibližně stejný pro cílové objemy do 6,5 cm³. S rostoucím objemem PTV nad tuto hranici se zlepšuje index konformity ve prospěch protonů. Čím je tvar cílového objemu nepravidelnější, tím je index konformity více ve prospěch proto nové terapie. Koeficient nehomogenity, který je pro fotonové techniky mezi 25 a 50%, se v protonové terapii obvykle pohybuje mezi 5 a 10%. Dávka je výrazně více homogenní než pro fotonové techniky (pro techniky skenování tužkovým svazkem je však možno dosáhnout cíleně výrazné nehomogenity srovnatelné s fotonovými technikami (při větších objemech PTV). Lokalizační faktor je díky nízké integrální dávce výhodnější pro protonovou radioterapii. Pro malé cílové objemy (do 5 cm³) je tato výhoda poměrně malá. S rostoucím objemem se přínos protonů zvyšuje.

Přesnost provedení:

Protonová terapie dlouhou dobu neměla nástroje pro provádění radioterapie řízené obrazem. V současnosti je provádění kV-kV IGRT před každou frakcí podmínkou protonové radioterapie. Cone-beam CT techniky pro extrakraniální lokalizace by měly být dostupné během jednoho roku. Techniky pro sledování cílů v reálném čase nejsou momentálně k dispozici a protonová terapie musí využívat buď plánování na ITV (plicní nádory), nebo větších set-up margins (prostata).

Indikace:

Dozimetrické výhody protonové radioterapie se projevují u rozsáhlejších lézí výrazně nepravidelného tvaru. Takové léze však obvykle nesplňují indikace k stereotaktické radiochirurgii jednorázovými vysokými dávkami. Místo protonové radioterapie je v stereotaktické léčbě rozsáhlejších lézí nevhodných pro fotonovou stereotaxi, za použití frakcionované radioterapie.