PROTONOVÁ TERAPIE V MANAGEMENTU NÁDORŮ CNS V DĚTSKÉM VĚKU

Východiska:

Nádory CNS představují v spektru nádorů dětského věku přibližně 20 % všech malignit. Na rozdíl od většiny ostatních dětských nádorů, kde se významného pokroku dosáhlo zejména díky účinné chemoterapii, v jejich managementu hraje radiační léčba spolu s chirurgií i nadále stěžejní roli. Fakt, že pětileté přežití u většiny mozkových nádorů nepřesahuje úroveň 60 %, však představuje pro pediatrické onkology velkou terapeutickou výzvu.

Cíl:

Zásadní překážkou zlepšení výsledků léčby dětských mozkově-míšních malignit je omezená možnost deponování dávky zajišťující dostatečnou kontrolu onemocnění do oblasti primárního nádoru. A priori vyšší citlivost dětských tkání a množství rizikových struktur v poměrně malém prostoru lebeční dutiny a míšního ka­nálu limitují eskalaci dávky bez jejich dodatečného poškození. Způsoby omezení použití radioterapie, nebo alespoň snížení aplikované dávky bez ztráty efek­tivity celkového postupu, jako např. kombinace nebo nahrazení radioterapie jinými modalitami nebo odložení ozáření do věku nad 3 roky, nepřinášejí, zdá se, uspokojivé výsledky. Techniky vyšší úrovně plánování na druhou stranu i při dobrém ozáření nádoru neúměrně zvyšují integrální dávku, čímž zvyšují i pravdě­podobnost vzniku sekundárních malignit u přežívajících pacientů. Otvírají se tak možnosti pro protonové záření, fyzikální vlastnosti, které vytvářejí jak poten­ciál pro eskalaci dávky v cílovém objemu a zlepšení kontroly nádoru, tak také prostor pro redukci dávky v rizikových strukturách. Prezentace přináší přehled současných trendů v protonové terapii těchto nejčastějších dětských solidních nádorů, zkušenosti předních světových pracovišť, jakož i principy plánování a dozimetrické porovnání protonových i fotonových plánů. Nevyhýbá se ani kontroverzím, kterým dynamicky se rozvíjející modalita čelí.

Závěr:

Protonová terapie přesvědčivě potvrzuje svůj benefit v léčbě nádorů CNS v dětském věku. Dozimetrická porovnání svědčí pro vynikající dávkovou distribuci protono­vého svazku, ale co je nejdůležitější, nízká míra akutní i pozdní toxicity přispívá k měřitelně vyšší kvalitě života přežívajících dětských pacientů. Širší využití technologie skenování tužkovým svazkem, zdokonalující se plánování a optimalizace i další pokroky ve fyzice protonového záření či lepší pochopení jeho radiobiologických vlastností přispívají k dynamicky se rozšiřujícímu celosvětovému využití protonů v onkologii s významným přínosem právě pro dětský věk.