Proteomický screening mechanismu účinku derivátů platiny a identifikace jejich molekulárních cílů.

Na společném pracovišti AVČR a LF UP v Olomouci, které tvoří Centrum nádorové proteomiky probíhá proteomický scree-ning účinku protinádorových léčiv a to jak běžně používaných v klinické praxi, tak léčiv experimentálních. Proteomický screening je založen na metabolickém značení kontrolních buněk těžkými aminokyselinami (SILAC) v našem případu argininem a lysi-nem 13C6. Ke kompletnímu nahrazení lehkých aminokyselin jejich těžkými izotopy dojde v průběhu pěti pasáží. Takto modifikovaná buněčná kultura je smíchána ve stejném poměru s léčivem ošetřenou neznačenou buněčnou kulturou. Při kvantitativní analýze hodnotíme diferenční změny exprese proteinů. Vzhledem k vysoké vnímavosti k většině protinádorových léčiv využíváme pro proteomické profilování lidskou nádorovou linii CEM odvozenou od akutní lymfoblastické leukémie. Po smísení je směs kultur okamžitě zlyzována a podrobena shotgun proteomické analýze spočívající v separaci SDS-PAGE elektroforézou v prvním rozměru, tryptické ingel digesci, vysoce účinné kapalinové chromatografické separaci v druhém rozměru a hmotnostní analýze na spektrometrech ESI-IT, MALDI-TOF-TOF a ESI-FTICR. K vyhodnocení a kvantifikaci hmotnostně spektrometrických dat byl použit program Proteinscape 2.0 ve spojení s vyhledávacím algoritmem Mascot a databází NCBI.

Z dosud analyzovaných léčiv byla nejlépe charakterizována cisplatina. Ze dvou na sobě nezávislých analýz spektrometry ESI-IT a ESI-FTICR vyplynulo několik rozdílně exprimovaných proteinů. Nejvíce signifikantní rozdíly v expresi mezi léčenou kulturou a kontrolou vykazovaly proteiny feritin a laktoferin. Oba tyto proteiny jsou zapojeny v metabolismu železa, což může naznačovat zapojení regulace metabolismu železa v indukci apoptózy cisplatinou. Tuto hypotézu je však potřeba dále ověřit, zejména imunologickými metodami a metodami tkáňových kultur.

Práce byla podpořena z grantů LC07017, MSM6198959216 a Grantovou agenturou ČR (H-084).