Konference: 2005 Ostravské dny podpůrné léčby v onkologii
Kategorie: Podpůrná onkologická léčba, výživa nemocných a ošetřovatelská péče
Téma: Konference bez tematických celků
Číslo abstraktu: L09
Autoři: MUDr. Vít Procházka, Ph.D.; prof. MUDr. Edgar Faber, CSc.; prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D.; MUDr. Jaromír Hubáček, Ph.D.; MUDr. Luděk Raida, Ph.D.; MUDr. Ivana Skoumalová; MUDr. Romana Szotkowská; Doc. MUDr. Tomáš Szotkowski, Ph.D.; R. Šimková
ÚVOD
Febrilní neutropenie zůstává nejdůležitější příčinou morbidity pacientů s diagnózou akutní leukémie. Přes pokroky v diagnostice, je léčba často založena na empirické zkušenosti. Cílem bylo navázat na naše předchozí retrospektivní studie infekčních komplikací a kriticky zhodnotit současné léčebné postupy na homogenním souboru nemocných.
METODA
Prospektivní sledování všech pacientů léčených na Jednotce intenzivní hematologické péče v průběhu 8 měsíců. Vstupním kritériem byla diagnóza akutní leukémie a intenzivní parenterální chemoterapie.
Hodnocenou jednotkou byla epizoda neutropenie konkrétního pacienta. Všichni pacienti byli vystaveni jednotnému hygienicko-epidemiologickému režimu. Diagnostický a léčebný postup se řídil jednotným protokolem. V 97% případů byl zaveden centrální žilní katetr.
VÝSLEDKY
Bylo hodnoceno 100 infekčních epizod u celkem 53 pacientů (21 mužů, 32 žen), medián věku 55 let. Převažovali pacienti s diagnózou akutní myeloidní leukémie (AML, 86 %) nad nemocnými s dg. akutní
lymfoblastické leukémie (ALL, 14 %). Pacienti byli léčeni indukční (27 %), konsolidační (57 %) nebo salvážovou léčbou (tj. záchrannou léčbou při relapsu nebo rezistenci choroby) v 16 %. Antiinfekční p.o.
profylaxe (antibiotikum, antivirotikum a nebo antimykotikum) byla podána během 63 % epizod neutropenie. Infekční epizoda se vyvinula v 85 % případů, průměrně 12,2 ± 4,9 den hospitalizace. Mikrobiologicky dokumentované infekce tvořily 71,8 % prvních infekčních epizod. Etiologicky převažovali G+ koky (31x) nad G- bakteriemi (17x), systémovou mykózou (4x) a smíšenými G+/G- infekcemi. V 18
případech došlo k rozvoji další infekční epizody.
ZÁVĚR
Při srovnání letošního souboru a souborů dat z roku 1996 a 1999 nebyl prokázán rozdíl ve věku, zastoupení diagnóz, délky neutropenie, zastoupení mikrobiálních agens a použití růstových faktorů (99). Zvýšil se
podíl mikrobiologicky dokumentovaných infekčních epizod. Nejméně rizikovou zůstává konsolidační léčba. Nejzajímavější se jeví zhodnocení antiinfekční profylaxe. Pacienti bez p.o. profylaxe mají kratší období
neutropenie a kratší i.v. ATB terapii. Profylaxe neměla vliv na rozvoj febrilní neutropenie. 7 z 9 klinicky a nebo mikrobiologicky dokumentovaných mykóz vzniklo přes aplikaci antimykotika. Z tohoto pohledu je paušální preventivní podávání antibiotik a antimykotik sporné. Zdá se, že nevhodně indikovaná profylaxe může vést k selekci rezistentních kmenů mikroorganismů a závažnějšímu průběhu infekce.
Febrilní neutropenie zůstává nejdůležitější příčinou morbidity pacientů s diagnózou akutní leukémie. Přes pokroky v diagnostice, je léčba často založena na empirické zkušenosti. Cílem bylo navázat na naše předchozí retrospektivní studie infekčních komplikací a kriticky zhodnotit současné léčebné postupy na homogenním souboru nemocných.
METODA
Prospektivní sledování všech pacientů léčených na Jednotce intenzivní hematologické péče v průběhu 8 měsíců. Vstupním kritériem byla diagnóza akutní leukémie a intenzivní parenterální chemoterapie.
Hodnocenou jednotkou byla epizoda neutropenie konkrétního pacienta. Všichni pacienti byli vystaveni jednotnému hygienicko-epidemiologickému režimu. Diagnostický a léčebný postup se řídil jednotným protokolem. V 97% případů byl zaveden centrální žilní katetr.
VÝSLEDKY
Bylo hodnoceno 100 infekčních epizod u celkem 53 pacientů (21 mužů, 32 žen), medián věku 55 let. Převažovali pacienti s diagnózou akutní myeloidní leukémie (AML, 86 %) nad nemocnými s dg. akutní
lymfoblastické leukémie (ALL, 14 %). Pacienti byli léčeni indukční (27 %), konsolidační (57 %) nebo salvážovou léčbou (tj. záchrannou léčbou při relapsu nebo rezistenci choroby) v 16 %. Antiinfekční p.o.
profylaxe (antibiotikum, antivirotikum a nebo antimykotikum) byla podána během 63 % epizod neutropenie. Infekční epizoda se vyvinula v 85 % případů, průměrně 12,2 ± 4,9 den hospitalizace. Mikrobiologicky dokumentované infekce tvořily 71,8 % prvních infekčních epizod. Etiologicky převažovali G+ koky (31x) nad G- bakteriemi (17x), systémovou mykózou (4x) a smíšenými G+/G- infekcemi. V 18
případech došlo k rozvoji další infekční epizody.
ZÁVĚR
Při srovnání letošního souboru a souborů dat z roku 1996 a 1999 nebyl prokázán rozdíl ve věku, zastoupení diagnóz, délky neutropenie, zastoupení mikrobiálních agens a použití růstových faktorů (99). Zvýšil se
podíl mikrobiologicky dokumentovaných infekčních epizod. Nejméně rizikovou zůstává konsolidační léčba. Nejzajímavější se jeví zhodnocení antiinfekční profylaxe. Pacienti bez p.o. profylaxe mají kratší období
neutropenie a kratší i.v. ATB terapii. Profylaxe neměla vliv na rozvoj febrilní neutropenie. 7 z 9 klinicky a nebo mikrobiologicky dokumentovaných mykóz vzniklo přes aplikaci antimykotika. Z tohoto pohledu je paušální preventivní podávání antibiotik a antimykotik sporné. Zdá se, že nevhodně indikovaná profylaxe může vést k selekci rezistentních kmenů mikroorganismů a závažnějšímu průběhu infekce.
Datum přednesení příspěvku: 1. 4. 2005
