Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: Nádory dětského a adolescentního věku
Téma: Postery NLZP
Číslo abstraktu: XXVI/ 299
Autoři: Mgr. Tereza Blažková; Mgr. Veronika Koutná; Prof. PhDr. Marek Blatný, CSc.; MUDr. Tomáš Kepák; PhDr. Martin Jelínek, Ph.D.
Východiska:
Většina dětských onkologických pacientů v dnešní době díky pokrokům v léčbě dosahuje dlouhodobé remise a spolu s tím vyvstává potřeba kontinuálního systematického sledování těchto dětí i po ukončení léčby. Projekt QOLOP (Quality of Life Longitudinal Study of Paediatric Oncology Patients) je prospektivní longitudinální studie kvality života dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění, která probíhá v Brně od roku 2006. Cílem projektu je analyzovat kvalitu života, pozdní následky a další psychosociální souvislosti léčby nádorového onemocnění v dětském věku.
Soubor pacientů a metody:
V první fázi (T1) bylo do projektu zahrnuto 300 dětí a adolescentů (7–19 let) v období 2–5 let od ukončení léčby. Druhé fáze s odstupem 3 let (T2) se doposud účastnilo 82 z původního počtu dětí a adolescentů. Sledované proměnné byly zjišťovány pomocí metod MMQL, SAHA, SQUALA, BFSC, CPTS_RI, IES, KIDCOPE, CDI a dalších. Závažnost pozdních následků byla určována v souladu s CTCAEv3.0. Získaná data byla porovnána s daty dětí s jiným chronickým onemocněním a s dětmi z běžné populace.
Výsledky:
U dětí a adolescentů po léčbě nádorového onemocnění ve srovnání s kontrolními skupinami byla zjištěna nižší míra depresivní symptomatologie. V predikci emoční pohody (T2) se uplatňuje pohlaví, konzistence výchovy a závažnost pozdních následků. Posttraumatický rozvoj (T2) je ovlivněn vřelostí výchovy (T1) a PTSD (T2) negativní emocionalitou (T1). Nejčastěji využívanou copingovou strategií je sociální opora a nejvýznamnějšími zdroji této opory jsou rodiče.
Závěr:
Kvalita života dětí a adolescentů po léčbě onkologického onemocnění ve srovnání s kontrolními skupinami není podle dosavadních výsledků signifikantně snížena. Zhoršenou kvalitou života mohou být však více ohroženy děti po léčbě nádorů mozku a po léčbě metodou autologní transplantace krvetvorných buněk, u kterých byla identifikována většina zjištěných pozdních následků. Kvalitu života dětí a adolescentů po léčbě onkologického onemocnění a její ovlivnění pozdními následky léčby je třeba dále longitudinálně sledovat i v dalších vývojových obdobích.
Studie je součástí projektu zaměřeného na monitorování kvality života dětí s prodělaným onkologickým onemocněním (GAČR P407/ 11/ 2421) a vznikla s podporou na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (RVO: 68081740).
Datum přednesení příspěvku: 9. 4. 2015