PROJEKT OSOBNOST PACIENTA JAKO SPOLUDETERMINANTA ÚSPĚŠNOSTI ONKOLOGICKÉ LÉČBY, SOUČASNÝ STAV A VÝHLEDY

Úvod

Mnohé studie prokázaly vliv psychosociálních faktorů (např. stres, coping, deprese) na kvalitu imunitní reakce, jež následně ovlivňuje efektivitu onkologické léčby a prognózu léčby Ca prsu (1, 2, 3).  Autoři informují o dosavadních výsledcích grantového úkolu zaměřeného na sledování vztahu mezi základními osobnostními charakteristikami pacientek s dg Ca mammy a úspěšnosti následné onkologické léčby. Projekt je koncipován jako čtyřletý a je realizován na Gynekologicko-porodnické klinice Fakultní nemocnice v Brně a Lékařské fakultě MU.

 Cíle projektu

1. Popsat a zjistit kvalitu života pacientek s karcinomem mammy před a po absolvování protinádorové léčby.
2. Sledovat vzájemné ovlivňování případných psychopatologických symptomů a imunitní odpovědi nemocných.
3. Sledovat schopnost zvládání stresu v souvislosti s osobnostními rysy.
4. Zkoumat diskutovaný konstrukt chování typu C.

V dlouhodobém časovém horizontu se zaměřujeme na zlepšování kvality života pacientek podstupujících komplexní onkologickou léčbu.

Charakteristika souboru a metodika práce

Výzkumná studie je koncipována jako průřezová. Do souboru pro prospektivní sledování jsou zařazovány pacientky s dg Ca mammy při prvním záchytu. Retrospektivně je pak sledována skupina pacientek, které jsou v dispenzární péči v remisi, a dále pacientky, u kterých došlo k relapsu nádorového onemocnění. Pacientky prvního záchytu jsou vyšetřovány před a po ukončení komplexní onkologické léčby.

Proč dělit pacientky v remisi a s relapsy na dva rozdílné soubory? Z předvýzkumu a klinického pozorování vyplývá, že ženy, u kterých se onkologické onemocnění vrací, mohou být osobnostně i v přístupu k onemocnění jiné, než u kterých se onemocnění objeví jednou. Toto klinické pozorování chceme ověřit evidence-based přístupem.

Demografické charakteristiky souboru jsou: věkový rozptyl zkoumaného souboru nemocných se pohybuje od 30 do 80 let; vzdělání – základní, středoškolské i vysokoškolské; bydliště – města i vesnice jižní Moravy. Kontrolní skupinu tvoří ženy podobných demografických charakteristik, ale bez onkologické diagnózy a bez přítomnosti významnějších psychopatologických symptomů.

Metody

• polostrukturované interview
• dotazníky zaměřující se na osobnost, copingové strategie, kvalitu života a psychopatologické fenomény (SCL-90, SVF -78, NEO-FFI, FACT-B, SF-36, Dotazník životní spokojenosti)
• údaje ze zdravotnické dokumentace (komorbidity, toxicita protinádorové terapie, léčebná odpověď, imunologické parametry klinické i objektivní, kompletní krevní obraz po operaci)

Práci s psychodiagnostickými metodami provádí kvalifikovaní psychologové. Onkologové provádí anamnézu pacientek a výpisy potřebných údajů ze zdravotnické dokumentace. Onkologové hodnotí i výsledky komplexní onkologické léčby a její efektivitu. Součástí zařazení pacientek do výzkumného souboru je podepsání informovaného souhlasu.

Dosavadní výsledky po prvním roce sledování

V prvním roce výzkumu jsme vypracovali metodiku projektu a systém sběru dat. Byla vytvořena databáze všech sledovaných parametrů. Započali jsme se sběrem základních dat jak u kontrolní, tak sledované skupiny pacientek. První výstupy výzkumného sledování analyzujeme kvantitativně za použití softwaru  SPSS a jeho aplikací. Rovněž provádíme kvalitativní analýzu údajů z anamnestických zjištění metodou obsahové analýzy.

Závěr

Od ledna roku 2012 probíhá ve spolupráci s LF MU a FN Brno mezioborový, psychologicko-medicínský výzkum, který sleduje osobnostní specifika v závislosti na vzniku a průběhu nádorového onemocnění – karcinomu prsu a celkové úspěšnosti komplexní onkologické léčby.

Studie je podpořena Grantovou agenturou České republiky jako projekt P/407/12/0607.

Literatura

1. Andersen B.L., Farrar W.B., Golden-Kreutz D., et al. Stress and Immune Responses After Surgical Treatment for Regional Breast Cancer. J Natl. Cancer Institut 1998, 90:30-6.

2. Dedert  E., Chagpar A., Segerstrom S. C., et al. Stress, Coping, and Circadian Disruption Among Women  Awaiting Breast Cancer Surgery. Ann. Behav. Med. 2012, 44: 10-22.

3. Giese-Davis J., Collie K., Rancourt K.M.S. et al. Decrease in Depression Symptoms Is Associated With Longer Survival in Patients With Metastatic Breast Cancer: A Secondary Analysis. J Clin. Oncol. 2011, 29: 413-420.