Konference: 2008 IV. ročník DDPEO A I. ročník sympózia O cílené biologické léčbě
Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie
Téma: Prognostické a prediktivní faktory
Číslo abstraktu: 022
Autoři: MUDr. Josef Srovnal, Ph.D.; RNDr. Michaela Kesselová; Mgr. Gabriela Kořínková, Ph.D.; doc. MUDr. Kamil Vysloužil, CSc.; MUDr.Mgr. Pavel Skalický, Ph.D.; MUDr. Lubomír Starý, Ph.D.; MUDr. Ivo Klementa, Ph.D.; prof. MUDr. Miloslav Duda, DrSc.; MUDr. Jana Strážnická; MUDr. Vlastislav Šrámek, Ph.D., MBA; MUDr. Karel Cwiertka, Ph.D.; Mgr. Renata Bílková; Věra Růžková; Mgr. Lenka Radová, Ph.D.; doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.
Minimální reziduální choroba (MRD) u nemocných s
kolorektálním karcinomem znamená přítomnost nádorových buněk v těle
pacienta, u něhož byla provedena radikální resekce primárního
tumoru a který je v současnosti bez klinických známek onemocnění.
Tyto izolované nádorové buňky lze na základě současných znalostí
považovat za prekurzory mikrometastáz. Prognostický význam MRD však
stále není zcela jasný a cílem našeho projektu je objasnit
souvislost mezi přítomností MRD a parametry přežití.
Minimální reziduální chorobou u pacientů s kolorektálním karcinomem se dlouhodobě zabýváme, jako markerů k detekci cirkulujících/disseminovaných nádorových buněk v periferní krvi a kostní dřeni za použití metody realtime RT-PCR využíváme karcinoembryonální antigen (CEA) a cytokeratin 20 (CK20).
Ve spolupráci s I. chirurgickou klinikou FN a LF Olomouc jsme v letech 2004–2006 na přítomnost MRD vyšetřili více než 200 pacientů klinických stadii I–III operovaných pro kolorektální karcinom. U většiny pacientů byly vyšetřeny vzorky periferní krve, portální krve a kostní dřeně v den operace a vzorky kostní dřeně a periferní krve opět 1 měsíc po operaci před podáním event. adjuvantní léčby. Pacienti byli poté dispenzarizováni v převážné míře na Onkologické klinice FN a LF Olomouc, kde jim byla poskytnuta onkologická léčba dle doporučených léčebných protokolů. U více než 130 pacientů byla provedena statistická analýza (Kaplan-Mayer) hodnotící vztah mezi přítomností MRD a parametry přežití.
Výsledky studie hodnotící vztah mezi přítomností MRD a přežitím bez nemoci (disease free survival, DFS) ukázaly několik zajímavých poznatků. Především se ukazuje, že kostní dřeň je pro detekci MRD u pacientů s kolorektálním karcinomem vhodnějším kompartmentem pro vyšetření než periferní krev. Dále že přítomnost MRD v kostní dřeni nám spíše predikuje systémové postižení, než přítomnost jaterních metastáz. Velmi zajímavým zjištěním však byla statitisticky velmi významná souvislost mezi přítomností MRD v kostní dřeni měsíc po odstranění primárního tumoru a DFS (p=0,01). Zjistili jsme také, že nejenom pozitivita MRD v kostní dřeni měsíc po operaci, ale též nárůst MRD statisticky významně (p=0,0005) souvisí s horším DFS. Prognostický význam přítomnosti MRD bude diskutován v samotném sdělení, kdy bude poukázáno na rozdíly mezi jednotlivými vyšetřovanými kompartmenty a použitými markery a na dynamiku MRD vzhledem k DFS.
Detekce MRD u solidních nádorů metodou RT-PCR v reálném čase je relativně novou metodou představující potencionálně účinný nástroj v klinické onkologii, který svým přínosem v oblasti ultrastagingu znamená zpřesnění diagnostiky a následné léčby onkologicky nemocného pacienta. Na přednášce bude diskutován především prognostický význam přítomnosti MRD u pacientů s kolorektálním karcinomem.
Práce na tomto projektu je podporována granty MSM6198959216, IGA MZCR NR/7804-5 a MPO 1H-PK/45.
Minimální reziduální chorobou u pacientů s kolorektálním karcinomem se dlouhodobě zabýváme, jako markerů k detekci cirkulujících/disseminovaných nádorových buněk v periferní krvi a kostní dřeni za použití metody realtime RT-PCR využíváme karcinoembryonální antigen (CEA) a cytokeratin 20 (CK20).
Ve spolupráci s I. chirurgickou klinikou FN a LF Olomouc jsme v letech 2004–2006 na přítomnost MRD vyšetřili více než 200 pacientů klinických stadii I–III operovaných pro kolorektální karcinom. U většiny pacientů byly vyšetřeny vzorky periferní krve, portální krve a kostní dřeně v den operace a vzorky kostní dřeně a periferní krve opět 1 měsíc po operaci před podáním event. adjuvantní léčby. Pacienti byli poté dispenzarizováni v převážné míře na Onkologické klinice FN a LF Olomouc, kde jim byla poskytnuta onkologická léčba dle doporučených léčebných protokolů. U více než 130 pacientů byla provedena statistická analýza (Kaplan-Mayer) hodnotící vztah mezi přítomností MRD a parametry přežití.
Výsledky studie hodnotící vztah mezi přítomností MRD a přežitím bez nemoci (disease free survival, DFS) ukázaly několik zajímavých poznatků. Především se ukazuje, že kostní dřeň je pro detekci MRD u pacientů s kolorektálním karcinomem vhodnějším kompartmentem pro vyšetření než periferní krev. Dále že přítomnost MRD v kostní dřeni nám spíše predikuje systémové postižení, než přítomnost jaterních metastáz. Velmi zajímavým zjištěním však byla statitisticky velmi významná souvislost mezi přítomností MRD v kostní dřeni měsíc po odstranění primárního tumoru a DFS (p=0,01). Zjistili jsme také, že nejenom pozitivita MRD v kostní dřeni měsíc po operaci, ale též nárůst MRD statisticky významně (p=0,0005) souvisí s horším DFS. Prognostický význam přítomnosti MRD bude diskutován v samotném sdělení, kdy bude poukázáno na rozdíly mezi jednotlivými vyšetřovanými kompartmenty a použitými markery a na dynamiku MRD vzhledem k DFS.
Detekce MRD u solidních nádorů metodou RT-PCR v reálném čase je relativně novou metodou představující potencionálně účinný nástroj v klinické onkologii, který svým přínosem v oblasti ultrastagingu znamená zpřesnění diagnostiky a následné léčby onkologicky nemocného pacienta. Na přednášce bude diskutován především prognostický význam přítomnosti MRD u pacientů s kolorektálním karcinomem.
Práce na tomto projektu je podporována granty MSM6198959216, IGA MZCR NR/7804-5 a MPO 1H-PK/45.
Datum přednesení příspěvku: 27. 11. 2008
