Prognostický význam mikrometastatického postižení sentinelových lymfatických uzlin u pacientek s karcinomem prsu - výsledky tříletého sledování.

Po stanovení diagnózy nádorového onemocnění je dalším důležitým krokem ve vyšetřovacím algoritmu určení rozsahu one­mocnění, staging. U karcinomu prsu se standardně vyšetřuje nádorové postižení axilárních lymfatických uzlin, v současnosti směřuje pozornost na detekci a vyšetření sentinelových uzlin. Vzdálené metastázy se objeví do 5 let od diagnózy asi v polovině pří­padů primárně operabilního karcinomu prsu. Pokud nejsou infiltrovány axilární lymfatické uzliny recidiva se objeví pouze v 25% případů. V této skupině pacientek relativně nízkého rizika diseminace je tedy zcela nezbytné identifikovat nové prognostické markery s cílem odlišit pacientky vyléčené již chirurgickým zákrokem od nemocných, kde je nutná intenzivnější pooperační onko­logická léčba. V našem projektu jsme se zaměřili na detekci mikrometastatického postižení sentinelových uzlin u pacientek s kar­cinomem prsu metodou real-time RT-PCR, na korelaci výsledků s klinickopatologickými charakteristikami onemocnění a na před­běžné zhodnocení prognostického významu mikrometastatického postižení sentinelových uzlin.

Pro vyšetření nádorového postižení sentinelových uzlin u pacientek s karcinomem prsu jsme použili metodu RT-PCR v reál­ném čase za použití karcinoembryonálního antigenu (CEA), mamaglobinu 1 (MGB1) a cytokeratinu 19 (CK 19) jako markerů nádorových buněk. Metoda pro svou vyjímečnou senzitivitu, která umožňuje detekci jedné nádorové buňky mezi jedním až dese­ti milióny buňkami nenádorovými, spadá do oblasti ultrastagingu. Senzitivitu metody zvyšuje také vyšetření celého vzorku uzli­ny naráz, nedochází ke ztrátě materiálu. Proto se zde ve srovnání s klasickým histopatologickým vyšetřením nabízí velké možnosti pro zpřesnění základního stagingu u pacientek s karcinomem prsu.

Ve spolupráci s I.chirurgickou klinikou FN a LF Olomouc jsme v letech 2004-2006 na přítomnost mikrometastatického posti­žení sentinelových uzlin vyšetřili více než sedmdesát pacientek operovaných pro karcinom prsu. Jednalo se o pacientky s one­mocněním 0-III klinického stádia. Metodou real-time RT-PCR byla vyšetřena vždy ¼-1/2 sentinelové uzliny, zbylá část byla vyšetřena standardně histopatologicky. U většiny pacientek byla po identifikaci a vyoperování sentinelové uzliny provedena axillární dissekce v jedné době. Jednalo o se o validační soubor pacientek pro zácvik mammárního týmu. Pacientky byly poté dispenzarizovány v převážné míře na Onkologické klinice FN a LF Olomouc, kde jim byla poskytnuta onkologická léčba dle dopo­ručených léčebných protokolů.

První výsledky studie ukázaly několik důležitých poznatků. Především, že všechny histopatologicky pozitivní uzliny byly zároveň RT-PCR pozitivní. Pozitivní molekulární záchyt u histopatologicky negativních uzlin byl ve 37,5% vzorků. Největší rozdíl v záchytu nádorového postižení mezi histopatologickým a RT-PCR vyšetřením byl u klinických stádií 0 a 1, kde mělo RT-PCR vyšetření téměř 4x větší záchytnost. Prognostický význam mikrometastatického postižení uzlin bude diskutován v samot­ném sdělení, kdy budou korelovány naše výsledky s dobou do progrese, bezpříznakovým obdobím a celkovým přežitím.

Detekce nádorového postižení lymfatických uzlin metodou RT-PCR v reálném čase se vyznačuje mnohonásobně vyšší citli­vostí oproti klasickým histopatologickým metodám. Mamaglobin MGB1 jako marker nádorových buněk je vysoce specifický pro buňky pocházející z prsní tkáně. Nová metoda představuje tedy účinný nástroj v klinické onkologii, který svým přínosem v oblasti ultrastagingu znamená zpřesnění diagnostiky a následné léčby onkologicky nemocného pacienta. Na přednášce budou diskutovány nejen výsledky RT-PCR vyšetření v reálném čase, ale především prognostický význam mikrometastatického posti­žení sentinelových uzlin u pacientek s karcinomem prsu.

Práce na tomto projektu je podporována granty MSM6198959216, IGA MZCR NR/7804-5 a MPO 1H-PK/45