Prognostické parametry patologické klasifikace karcinomu prostaty po radikální prostatektomii.

Cíl
Cílem naší práce je odhad patologické klasifikace karcinomu prostaty po radikální prostatektomii a určení předoperačních rizikových faktorů pro lokálně pokročilý karcinom.

Materiál a metodika
V retrospektivní studii jsme hodnotili 524 mužů, kteří v letech 2000-2007 podstoupili radikální retropubickou prostatektomii (RRP) pro biopticky ověřený karcinom prostaty (KP). U každého pacienta byl zaznamenán věk, předoperační hodnota prostatického specifického antigenu (PSA), bioptické Gleasonovo skóre (GS), maximální hodnota Gleasonova stupně v biopsii a klinická klasifikace dle vyšetření per rektum. Pacienti s neúplnými předoperačními údaji anebo neoadjuvantně zahájenou androgenní deprivací byly z analýzy vyřazeni. Průměrný věk pacientů v souboru byl 62 let (44-79), průměrná předoperační hodnota PSA 10,55 ng/ml (0,59-36), medián bioptického GS 5 a medián maximálního Gleasonova stupně v biopsii byl 3. Předoperační charakteristiky souboru jsou zobrazeny v tabulce č.1. V definitivním preparátu jsme zaznamenali patologický rozsah onemocnění dle TNM klasifikace, přítomnost perineurálního šíření anebo nádorových buněk v chirurgickém okraji, patologické GS a maximální Gleasonův stupeň. U většiny pacientů s předoperačním PSA> 10ng/ml jsme provedli pánevní lymfadenektomii v rozsahu fossa obturatoria (175 mužů). Ke zpracování výsledků byl použit statistický program CRAN 2.4.0. Za statisticky významnou jsme považovali hodnotu p s 0,05.

Tabulka

Výsledky

Patologicky lokalizovaný KP byl nalezen ve 377 (71,9%) preparátech, extraprostatické šíření bylo zjištěno u 147 (28,1%) pacientů. Pozitivní chirurgické okraje byly popsány u 79 (15,1%), perineurální šíření u 225 (42,9 %) preparátů. Pozitivní lymfatické uzliny byly zachyceny pouze u osmi ze 175 (4,6%) pacientů, u kterých byla RRP doplněna o bilaterální pánevní lymfadenektomii. Souhrn pooperačních charakteristik je uveden v tabulce č. 2 Všechny uvažované parametry jsme shledali jako statisticky významné ve vztahu k patologické klasifikaci KP. Riziko pT3 karcinomu bylo pro bioptické GS > 4 téměř třikrát vyšší než u předoperačního GS s 4 (p < 0,0001), u GS biopsie 8-10 dokonce více než pětkrát vzhledem ke GS < 8 (p=0,0004). Palpačně pozitivní nález při per rektum vyšetření zvýšil riziko lokálně pokročilé choroby více než 2,7 krát (p < 0,0001). Dále jsme zhodnotili vliv nejvyššího Gleasonova stupně v biopsii nezávisle na celkovém skóre; pacienti se čtvrtým nebo pátým stupněm diferenciace dle Gleasona v biopsii měli téměř dvakrát menší šanci na lokalizované onemocnění (p=0,0141) než pacienti s maximálním stupněm v biopsii tři nebo méně. Statisticky významná byla i hodnota předoperačního PSA, a to ať jako spojitá veličina (s lineárním nárůstem PSA roste riziko pT3 karcinomu), tak i při dělení pacientů do známých prognostických skupin (PSA < 10 ng/ml, 10-20 ng/ml a > 20 ng/ml). Statisticky „nejvýhodnější“ cutoff hodnotou bylo právě PSA = 10ng/ml, kdy jsme 68% pacientů označili správně za pacienty s lokalizovaným a 61% pacientů s lokálně pokročilým onemocněním.

Závěr
Pro predikci lokálně pokročilého karcinomu po radikální prostatektomii jsme shledali jako významné jak bioptické GS, tak i maximální Gleasonův stupeň v biopsii prostaty, předoperační hladinu PSA i klinickou klasifikaci dle vyšetření per rektum. Nejvyšší riziko pT3 karcinomu měli pacienti s bioptickým GS vyšším než sedm, palpačně suspektním nálezem a/nebo předoperační hladinou PSA vyšší než 10 ng/ml.

Práce byla podpořena VZ MSM 0021620808.