PROGNOSTICKÉ A PREDIKTIVNÍ FAKTORY U RENÁLNÍHO KARCINOMU, ANALÝZA PACIENTŮ MOÚ

Východiska:

Cílem naší práce bylo vytvoření souboru pacientů se zhoubným nádorem ledvin diagnostikovaných a/ nebo léčených v Masarykově onkologickém ústavu. Na tomto souboru pacientů jsme validovali známé prognostické nebo prediktivní faktory a zároveň jsme se snažili identifikovat nové.

Soubor pacientů a metody:

V naší práci jsme retrospektivně analyzovali soubor 544 pacientů s renálním karcinomem. Zdrojem dat byly chorobopisy pacientů, pokud nebyl vzorek tkáně renálního karcinomu daného pacienta přítomen v MOU, zažádali jsme o něj příslušné patologické pracoviště. Možné prediktivní a prognostické faktory jsme rozdělili do dvou skupin. V první skupině jsme zkoumali klinické a histopatologické faktory s prokázaným nebo předpokládaným vztahem k prognóze pacienta. Ve druhé skupině jsme analyzovali rozdíly míry exprese různých mikroRNA v nádorových a nenádorových tkáních, dále pak vztahy hladin mikroRNA a času do progrese onemocnění. In vitro jsme pozorovali, jak ovlivní snížení exprese hladiny miR-210 procesy kancerogeneze.

Výsledky:

Prokázali jsme prognostický význam následujících klinických a histopatologických faktorů: velikost primárního nádoru, postižení uzlin, klinické stadium, přítomnost eozinofilních granulací a sarkomatoidních úseků v histopatologickém preparátu. V případě prognostických modelů lze v našich podmínkách u pacientů s mRCC úspěšně aplikovat Hengův prognostický model. V laboratorní části práce jsme prokázali signifikantně zvýšenou expresi miR-210 v tkáních RCC. In vitro jsme pozorovali, že snížení exprese miR-210 ovlivnilo řadu buněčných funkcí spojených s kancerogenezí a současně jsme též detekovali snížení hladiny proteinu HIF-1α, který hraje významnou roli v molekulární patogenezi renálního karcinomu. Dále jsme prokázali statisticky významnou korelaci mezi sníženou nádorovou expresí miR-127-3p, miR-145 a miR-126 a dobou do relapsu RCC.

Závěr:

Zhoubný nádor ledviny patří mezi onkologická onemocnění, kde pouze radikální chirurgický výkon přináší naději na úplné vyléčení. I přes značné úspěchy cílené terapie je tato léčba stále paliativní. Dosud nejsou známé jednoznačné prediktivní faktory, na druhou stranu existuje již řada prognostických faktorů a modelů, které dovolují přesnější odhad přežívání pacientů s tímto onemocněním. Prokázali jsme sníženou hladinu určitých miRNA v primárních nádorech pacientů, u kterých došlo k časnému relapsu. Tyto miRNA tak mohou představovat potenciální prognostické biomarkery, jejich snížená exprese v nádorové tkáni by mohla vést k přísnějšímu follow-up pacientů, případně k nabídnutí adjuvantních studií.

Podpořeno MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805).