Konference: 2007 3. ročník Dny diagnostické, prediktivní a experimentální onkologie
Kategorie:
Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie
Téma: 06. Prognostické a prediktivní faktory II
Číslo abstraktu: 024
Autoři: Doc. Mgr. Roman Hrstka, Ph.D.; Ing. Dana Knoflíčková; Mgr. Jitka Holčáková, Ph.D.; MUDr. Rudolf Nenutil, CSc.; RNDr. Bořivoj Vojtěšek, DrSc.
Karcinom prsu je nejčastější nádorové onemocnění žen ve většině
vyspělých zemí světa a podobně je tomu i v naší populaci. Přibližně
u dvou třetin pacientek je prokázána přítomnost funkčních
estrogenních receptorů (ER) a právě u těchto případů je vhodné
indikovat anti-hormonální léčbu, která představuje jednu z
nejstarších forem molekulární terapie. V přímé souvislosti s
expresí ER byly recentně detekovány proteiny AGR2 a AGR3. Jedná se
o lidské homology proteinu XAG-2, nacházejícího se ve vysokých
hladinách v pohlavních žlázách u Xenopus laevis. Při bližším
zkoumání bylo prokázáno, že se jedná o významný proliferační faktor
se schopností indukovat tvorbu metastáz. Vzhledem k úzké asociaci
proteinů AGR 2 a AGR3 s expresí ER, je možné předpokládat jejich
zapojení do procesů spojených s některými nežádoucími účinky při
podávání tamoxifenu (TAM), kdy může docházet k tvorbě karcinomu
endometria, případně i vzniku rezistence vedoucí k relapsu
onemocnění. Naše výsledky jasně ukazují, že exprese AGR2 i AGR3
úzce souvisí s méně diferencovanými, ER pozitivními karcinomy prsu.
Na základě in vitro studií jsme prokázali, že působením tamoxifenu
dochází v buňce k nárůstu hladin obou proteinů. Retrospektivní
studie u pacientek léčených TAM pak skutečně potvrdila
signifikantní rozdíl v hladinách AGR2 i AGR3 ve vzorcích nádorové
tkáně před a po podání TAM.
Tato práce byla podporována IGA MZ ČR NR/8338-3/2005 a
MZ0MOU2005.
Datum přednesení příspěvku: 29. 11. 2007