Konference: 2004 9. ročník odborného sympózia na téma Onkologie v gynekologii a mammologii
Kategorie: Zhoubné nádory prsu
Téma: Postery
Číslo abstraktu: 048
Autoři: MUDr. Věra Vítová; MUDr Hana Vítová; Z. Jón; MUDr. Marie Navrátilová, Ph.D.; Doc.MUDr. Lenka Foretová , Ph.D.
Onkologicky nemocné pacientky mohou během
života onemocnět dvěma i více primárními zhoubnými nádory (ZN).
Vícečetné malignity (VM) jsou dle IARC charakterizovány :
odlišný orgán, odlišná histologie a vzájemné vyloučení
metastáz.
Cílem našeho sdělení je upozornit na možnost využití zjištěných závislostí při analýze dat NOR ČR a souboru pacientek s VM Masarykova onkologického ústavu v Brně z období 1976 – 2001 k včasné diagnostice následných nádorů, případně v prevenci hereditárních forem ZN.
V období 1976 – 1994 bylo do NOR ČR nahlášeno 2,8 % onkologicky nemocných žen s VM. Mezi velmi časté kombinace ZN (vyloučíme – li ještě frekventovanější kombinace C44 - C44 dle MKN 10) patří tyto topiky: prs – prs, prs – corpus uteri, prs – ovarium. Po statistické analýze dat bylo zjištěno signifikantně zvýšené relativní riziko (RR) výskytu následných malignit ve dvojicích : prs – prs (RR : 1.98, RI (rizikový interval) 8,3 roku), ovarium – ZN střev (RR 2.47, RI 6,8 r.), corpus uteri – ZN střev (RR 1.74, RI 11,0 r.), ZN střev – ovarium (RR 3.85, RI 5,1 r.), prs – ovarium (RR 1.74, RI 8,2 r.), cervix uteri – plíce (RR 5.14, RI 10,2 r.). Při analýze dat souboru pacientek MOÚ bylo zjištěno, že aplikace tamoxifenu u pacientek se ZN prsu a intaktní dělohou může zvyšovat riziko následného ZN těla děložního (RR 1.44) za dobu aplikace 4 roky a déle. Brachyterapie aplikovaná na ZN gynekologické oblasti (zejména ZN čípku děložního) se jeví z hlediska přežití pacientek jako velmi dobrá léčebná metoda, zvyšuje však riziko vzniku následného ZN močového měchýře (RR 3.51) a mírně kolorekta (RR 1.52) za dobu delší než 2 roky po její aplikaci. U několika žijících pacientek s VM (prs – prs, prs – ovarium) byla zjištěna pozitivita genetického testování na BRCA1 nebo BRCA2.
Za předpokladu využití výše uvedených zkušeností, které jsou v souladu s literárními údaji, mohou specialisté v oboru mammologie a gynekologie přispět k včasnému záchytu následných malignit (zejména sledováním rizikových topik po dobu delší než 5 let od zjištění primárního ZN). Mohou v indikovaných případech přispět též k prevenci vzniku hereditárních forem ZN prsu a ovaria nabídkou genetické konzultace, případně testování, na příslušném odborném pracovišti.
Cílem našeho sdělení je upozornit na možnost využití zjištěných závislostí při analýze dat NOR ČR a souboru pacientek s VM Masarykova onkologického ústavu v Brně z období 1976 – 2001 k včasné diagnostice následných nádorů, případně v prevenci hereditárních forem ZN.
V období 1976 – 1994 bylo do NOR ČR nahlášeno 2,8 % onkologicky nemocných žen s VM. Mezi velmi časté kombinace ZN (vyloučíme – li ještě frekventovanější kombinace C44 - C44 dle MKN 10) patří tyto topiky: prs – prs, prs – corpus uteri, prs – ovarium. Po statistické analýze dat bylo zjištěno signifikantně zvýšené relativní riziko (RR) výskytu následných malignit ve dvojicích : prs – prs (RR : 1.98, RI (rizikový interval) 8,3 roku), ovarium – ZN střev (RR 2.47, RI 6,8 r.), corpus uteri – ZN střev (RR 1.74, RI 11,0 r.), ZN střev – ovarium (RR 3.85, RI 5,1 r.), prs – ovarium (RR 1.74, RI 8,2 r.), cervix uteri – plíce (RR 5.14, RI 10,2 r.). Při analýze dat souboru pacientek MOÚ bylo zjištěno, že aplikace tamoxifenu u pacientek se ZN prsu a intaktní dělohou může zvyšovat riziko následného ZN těla děložního (RR 1.44) za dobu aplikace 4 roky a déle. Brachyterapie aplikovaná na ZN gynekologické oblasti (zejména ZN čípku děložního) se jeví z hlediska přežití pacientek jako velmi dobrá léčebná metoda, zvyšuje však riziko vzniku následného ZN močového měchýře (RR 3.51) a mírně kolorekta (RR 1.52) za dobu delší než 2 roky po její aplikaci. U několika žijících pacientek s VM (prs – prs, prs – ovarium) byla zjištěna pozitivita genetického testování na BRCA1 nebo BRCA2.
Za předpokladu využití výše uvedených zkušeností, které jsou v souladu s literárními údaji, mohou specialisté v oboru mammologie a gynekologie přispět k včasnému záchytu následných malignit (zejména sledováním rizikových topik po dobu delší než 5 let od zjištění primárního ZN). Mohou v indikovaných případech přispět též k prevenci vzniku hereditárních forem ZN prsu a ovaria nabídkou genetické konzultace, případně testování, na příslušném odborném pracovišti.
Datum přednesení příspěvku: 17. 1. 2004
