Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: Onkologická rizika a prevence
Téma: I. Onkologická prevence a screening
Číslo abstraktu: I/ 406
Autoři: MUDr. Michaela Matoušková; Doc. MUDr. Miroslav Hanuš (-2015), CSc.
ZN prostaty se kvůli významně se zvyšující incidenci dostaly na první místo mezi nádory mužské populace s incidencí 135/ 100 000 mužů. Nárůst incidence je nepochybně dán rutinním využitím prostatického specifického antigenu (PSA) v každodenní klinické praxi a aktivnějším přístupem urologů k časné diagnostice karcinomu prostaty. Od přelomu tisíciletí však statistická zhodnocení zavdávají mnohé podněty k úvaze, zda nárůst incidence přináší skutečně odpovídající medicínský profit u všech diagnostikovaných a léčených případů. Zatímco screening ZN prsu, hrdla děložního nebo kolorektálního karcinomu má zásadní význam pro přežití nemocného, na screening karcinomu prostaty nelze pohlížet stejně a názory na něj jsou stále kontroverzní. Korelace klinického průběhu onemocnění a histolopatologického nálezu vedla ke změně klasifikace při hodnocení agresivity onemocnění. PSA již není dogmatickou hodnotou a hladina PSA je v době diagnózy spíše orientační a při indikaci biopsie hledáme i další ukazatele. Specifita PSA se pohybuje mezi 70 a 90 %, takže pravděpodobnost nenádorové elevace se pohybuje kolem 20 %. Vždy je třeba mít na mysli, že PSA není přímočarým markerem karcinomu prostaty, ale markerem aktivity prostatické tkáně. Zvýšenou aktivitu může představovat růst karcinomu ve žláze, ale také probíhající zánět nebo prostý objem prostaty. Kromě hladiny PSA a digitálního rektálního vyšetření (DRE) bychom při indikaci biopsie měli zvažovat věk pacienta, jeho aktuální zdravotní stav, komorbidity, dědičnou zátěž, etnikum a další faktory. Vždy je třeba mít na mysli, že hodnoty PSA jen relativně informují o možné přítomnosti karcinomu prostaty, navíc nesmíme zapomenout, že při aktivním vyhledávání můžeme diagnostikovat jak klinicky aktivní karcinom, tak i karcinom latentní, který by nikdy nemocného neohrozil. Riziko mikroskopického nálezu CaP pro 50letého muže se životním výhledem 25 let je přibližně 30%, riziko klinicky signifikantního CaP 10% a riziko úmrtí na CaP přibližně 3%. Čísla sama ukazují obtížnost odlišení CaP, který může být příčinou klinického onemocnění a smrti, od karcinomu latentního. Riziko toho, co lze označit za overdiagnosis, velmi často znamenají začátek kaskády diagnostických kroků mnohdy vyúsťujících v radikální léčbu, která však ne vždy je pro pacienta medicínsky přínosná, protože z biopsie prostaty neumíme odlišit karcinom klinicky významný a latentní. Pohled světových autorit na plošné vyhledávání pomocí stanovení PSA se významně liší (tab. 1).
Tab. 1. Pohled světových autorit na plošné vyhledávání pomocí stanovení PSA.
Instituce | Doporučení (2012-2014) |
USPSTP (US Preventive Services Task Force) | proti |
Melbourne panel experts | výchozí věk 40 let, test jako součást multivarietního přístupu u zdravých mužů |
EAU | výchozí věk 40-45 let, selektivně |
NCCN (National Comprehensive Cancer Network) | výchozí věk 45 let |
MSKCC (Memorial Sloan Kettering Cancer Centre) | výchozí věk 45 let a kontrola dle výchozí hladiny PSA |
ACS (American Cancer Society) | po společném rozhodnutí lékař a pacient > 50 let |
ACP (American College of Physicians) | po společném rozhodnutí lékař a pacient 50-69 let |
ESMO (European Society for Medical Oncology) | dobře informovaný pacient mezi 50 a 75 lety |
AUA (American Urological Association) | po společném rozhodnutí lékař a pacient 50-69 let |
ASCO (American Society of Clinical Oncology) | očekávané přežití > 10 let |
Datum přednesení příspěvku: 10. 4. 2015