Přirozené protilátky proti alfa-galaktosylovému epitopu (Galα1-3Galβ1-4GlcNAc-R) v onkologii. Enzymová imunoesej (ELISA) kprůkazu anti-galaktosylových protilátek isotypu IgM, IgG aIgA v lidském séru.

Přirozené protilátky proti glykolipidům aglykoproteinům, prokazované dříve jako xenoaglutininy králičích erytrocytů, jsou namířeny proti galaktosylovému epitopu Galα1-3Galβ1-4GlcNAc-R, který je terminální strukturou těchto molekul. Tyto protilátky se vyskytují pouze učlověka a opic starého světa, u nichž došlo a v průběhu evoluce k inaktivaci genu pro glykosylační enzym – α1,3 galaktosyltransferasu a u nichž se tedy tento epitop nevyskytuje. Předpokládá se, že vznikají jako reakce na antigeny fyziologické mikroflóry gastrointestinálního traktu, na nichž tato struktura přítomna je. V lidském séru tvoří asi 1% IgG,jsou přítomny ve všech podtřídách IgG, ale také v isotypech IgM aIgA. Tyto protilátky je schopno produkovat asi 1% cirkulujících lymfocytů B.

V literatuře jsou ojedinělé údaje o aberantní expresi galaktosylového epitopu v některých maligně transformovaných buňkách(Castronovo V et al. J Nat Cancer Inst 1989;81:212). Je také popsáno, že tento epitop je možno do nádorů arteficiálně vpravit – původně transfekcí nebo transdukcí α1,3genu, později přímou aplikací α-gal – glykolipidu izolovaného z králičích erytrocytů (Galili U et al. J Immunol 2007;178:4676). Nabízí se tak nový způsob imunoterapie nádorů, kdy by bylo využito přirozených protilátek proti galaktosylovému epitopu k destrukci nádorových buněk i k modifikaci nádorových buněk na endogenní vakcínu.Translace tohoto poznatku do klinické onkologie předpokládá především průkaz přirozených antigalaktosylových protilátek v sérech nemocných s maligními nádory. V literatuře jsou ojedinělé údaje, konstatující, že tyto protilátky u onkologických pacientů přítomny jsou. Chybí však informace o isotypové charakteristice těchto protilátek i o vztahu mezi jejich koncentrací a klinicko-patologickým obrazem.

Vypracovali jsme ELISAtest s disacharidem Galα1-3Gal vázaným na polyakrylamidovém nosiči (výrobce firma SYNTESOME, Moskva, Rusko), který umožňuje kvantitativní průkaz těchto protilátek v isotypech IgM, IgG aIgA. Tímto testem byla vyšetřena séra zdravých osob (n=200) a pacientů s vrozenými hypogamaglobulinemiemi (n=80). U pacientů s Brutonovou agamaglobulinemií a běžnou variabilní imunodeficiencí léčených standardní substituční terapií intravenózními imunoglobuliny byly hladiny těchto protilátek významně sníženy, často na hranici detekovatelnosti. Vsérech pacientů se selektivním deficitem IgA byly hladiny přirozených protilátek v IgG a v IgM srovnatelné se zdravými osobami, v IgA chyběly. Vyšetřování sér pacientů s nádorovými chorobami bylo zahájeno, předběžné výsledky zatím nejsou vyhodnoceny.

Podpořeno granty MZČR– NR/9035-4IGA a MZ0MOÚ2005